Poslední úvodník

Napsat poslední úvodník. Končí moje práce pro církev, končí Nota
nebe. Kde začít? Na Sjezdu ve Svitavách v roce 2010, kam jsem přijela
jako dobrovolník vydechnout si od rodinných starostí. Byla jsem nadšená,
byl to můj první sjezd a kupodivu jsem si tam tehdy nepřipadala
stará, naopak mě to hodně bavilo. Tam jsem poznala Olgu Richterovou
na semináři o časopise Bratrstvo, kam jsem pak začala psát své
první recenze. V roce 2012 jsem se stala šéfredaktorkou. Spolu s Jitkou
Čechovou jsme se snažily časopis graficky i obsahově měnit, zkoušet nové. Vzpomínám na Hrst, básnickou sbírku, která vznikla. Na čtení
z ní. Nikdy nezapomenu na seminář, který proběhl v Mnichově Hradišti.
Z velké diskuse o změně názvu vyšla Nota nebe. S nápadem tehdy
přišel Zdeněk Kříž a přesmyčka nota bene se ujala. Samozřejmě, že
ze začátku stále všichni mluvili o Bratrstvu, ale časem se název ujal
i u starší generace. S částečným odchodem Jitky Čechové (zůstala už
jen grafičkou na dálku) jsem na to najednou byla sama. Chyběla mi
naše společná ranní káva. Rodinná situace nakonec vyústila v to, že
jsem i já trávila mnohem méně času v kanceláři a pracovala doma
po nocích. S chytrým mobilem a dálkovým připojením to šlo. Moc ráda
jsem vždy jezdila na redakční rady do Prahy z našeho farního bytu
v Hořovicích. Chtěla bych poděkovat Jardovi Pecharovi, Sáře Krocan,
Irče Bártíkové, Evě Markové, Martě Keřkovské a Benjaminu Rollovi
z poslední redakční rady za energii, kterou na naše setkání přinášeli.
Ráda bych poděkovala samozřejmě všem redakčním radám za těch
šest let. Doufám, že se mi podaří ještě udělat nějaké poslední setkání
všech, kdo se na papírových Notách, ale Bratrstvech podíleli. Nekončí
jen Nota nebe, ale dlouhá řada časopisů pro mládež v ČCE, na jejímž
začátku stálo Šťastné mládí. Oslovila jsem proto i předchozí šéfredaktory
a dvě z reakcí si můžete přečíst. Mrzí mě, že můj prostor pro
obhajobu papírové podoby před synodní radou byl jen ve formě zprávy.
Rozhodnutí jsem však přijala a věřím, že mládež si vybojuje nějaký
nový informační kanál, protože slovo mladých je pro každou církev
důležité. Z toho důvodu jsem k rozhovoru oslovila Martinu Viktorii Kopeckou, která přináší zajímavý pohled na světovou ekumenu mladých.
Děkuji vám za přízeň, milí čtenáři, a přeji vám, ať si v roce 2019 najdete
dost času na čtení!


Komentáře