Žijeme tu společně…

Svoboda pohybu a života ve snahách spolku Auto*Mat

 

Říkáte si, co mají společného sousedské slavnosti a snaha o prosazení bezpečného cyklistického průjezdu nějakou oblastí? A co snaha o klidné a přívětivé ulice s kontrolou plánování a financování dopravních staveb? Je to vize města, kde je radost žít a pohybovat se. Města pro lidi, města krátkých vzdáleností. A právě to je vizí spolku Auto*Mat.

 

Co je to Auto*Mat?

Vše začalo u dokumentaristy Martina Marečka, který bydlel v centru Prahy nad magistrálou. „V bytě jsme kvůli hustému provozu téměř nevětrali. Parkující auta ukousla chodník tak, že vedle sebe neprošli dva lidé. Přemýšlel jsem, že bych o tom natočil film – stačilo by jen vystrčit kameru z okna. Pak mi ale došlo, že natočit jen film nestačí. Zrodil se Auto*Mat, provokativní nástroj i obrodná iniciativa za zdravou Prahu.“  Film měl premiéru roku 2009 a hledá hravým způsobem odpovědi na otázky související s životem ve městě. Ovládáme město, nebo město ovládá nás? Stáváme se automaty? Přemýšlíme o tom, jak se dopravovat a jak žít? Jedeme v tom všichni? Více o filmu; film ke zhlédnutí.

 

Auto*Mat ale vznikl již v roce 2003 jako neformální platforma, ta se v roce 2007 transformovala do občanského sdružení. Celých těch 15 let prosazujeme lepší prostředí pro kvalitní život ve městě. Podporujeme veřejnou, pěší a cyklistickou dopravu i rozumné používání aut. Přinášíme inspiraci z evropských metropolí a aktivizujeme lidi k pozitivní proměně ulic a veřejného prostoru. Dohlížíme na politiky a efektivní využití veřejných peněz. Snažíme se tvořit město, ve kterém chceme žít.

 

Svoboda pohybu v Praze

Toto číslo časopisu Nota Nebe je o svobodě pohybu a života ve městě. Svobodou osobně rozumím pohyb člověka po ose vědět – chtít – činit. Vím-li tedy, jaké jsou možnosti dopravy i s jejich nároky a důsledky, mohu si nějakou zvolit a tou se po městě dopravovat. Svobodní tedy jsme, ale vždy to platí jen do určité míry a právě ta je v Praze dosti problematická. Pro mnoho lidí je automobil jasná volba (často právě automatická), ale že svou volbou omezují svobodu ostatních, jim již nedochází. Všechny obtěžují kolony a zplodiny, MHD často kolabuje, na cyklisty nezbývá na ulicích místo a není pro ně zrovna bezpečno, chodcům jsou kladeny do cesty překážky a město je silnicemi nepřirozeně fragmentováno.

 

Rozumně uvažující člověk nechce ztrácet svůj čas v dopravní zácpě a hledáním parkování. Většina seniorů auto nevyužívá a děti neřídí auta vůbec. I tito lidé mají právo na kvalitní podmínky pro život a pohyb ve městě a také na férové financování (rozdíl mezi penězi na dopravní stavby pro auta a pro ostatní dopravní prostředky je nesmírný). Klíčem ke zvýšení kvality života ve městě je moderní systém dopravy, který nabídne všem obyvatelům dobré podmínky pro efektivní a příjemný pohyb městem.

 

Kam jsme se v našem pohybu dostali?

Pokud se podíváme na to, jak to vypadalo v Praze (kam jsme donedávna upírali většinu sil) před 15 lety a jak to vypadá nyní, leccos se nám podařilo změnit, ale v lecčems se zdá situace stále jaksi prokletá. Zejména na úrovni městského a dopravního plánování je to často hlavou proti zdi; udržitelný rozvoj většině politiků a úředníků nic neříká (aktuálním příkladem budiž právě spuštěné omezení cyklistiky v centru Prahy 1). Ale máme i úspěchy – jsme zapojeni do struktur města (komisí apod.), zabýváme se strategickými plány a technickými předpisy, jak zadávat dopravní stavby, a u mnoha dopravních staveb jsme prosadili úpravy pro cyklisty i chodce.

 

Nejvíc nás ale těší a sílu nám dává to, že se dějí změny v myšlení lidí. Nejvíce asi hlavně v pohledu na sousedské slavnosti Zažít město jinak. Jejich hlavním smyslem totiž je, aby sousedské setkávání na ulicích a náměstích bylo opět běžnou součástí městského života. A to se, myslím, podařilo – za posledních pět let se s akcemi sousedského charakteru doslova roztrhl pytel. Dokonce to platí i mimo Prahu – letos se Zažít město jinak rozjede ve 22 jiných městech republiky (15. 9.), což dokazuje, že lidé se chtějí setkávat a že se pospolitost rozbitá totalitním režimem snad pomalu obnovuje.

 

Jak se pohybovat v Praze?

Do doby, kdy budeme moci Auto*Mat rozpustit, protože Praha bude opravdu svobodná a udržitelná, můžeme alespoň doporučit, jak se v Praze pohybovat. Bezkonkurenčně nejlevnějším a většinou i nejrychlejším způsobem dopravy (zvláště ve dnech dopravních kolapsů) je kolo. Cyklistům vřele doporučuji cyklisty programovanou mapu i s vyhledávačem tras (mapa.prahounakole.cz) a mnoho tipů ohledně bezpečnosti a cyklistiky v Praze obecně na zpravodajském serveru Prahou na kole. Praha má také na místní poměry výtečný systém hromadné dopravy, zlepšuje se také vlaková obslužnost (a její napojení na cyklistické trasy, stojany apod.). Nejpřirozenější, nejsvobodnější a v Praze i přese všechno nejkrásnější je ale pohyb, který jsme dostali od Boha. Po dvou.

 

Ondřej Hána

Auto*Mat, z.s.


 

Komentáře