Teologie mi splývala s disentem, Prahou a velkým světem

V minulém čísle jsem vám slíbil rozhovor s někým z ETF. Rozhodl jsem se oslovit některého vyučujícího (rozhovor s někým ze studentů mám taky v plánu). Za tím účelem jsem kontaktoval doc. Petra Slámu, který působí na katedře Starého zákona. Vyučuje hebrejštinu, exegezi a příležitostně judaistiku. Bratr Sláma mé prosbě ochotně vyhověl a mailem odpověděl na mé čtyři otázky.

 

  1. Jak jste se dostal ke studiu evangelické teologie a co vám to dalo?

Myslím, že za to hodně můžou rodiče, oba stavební inženýři. Bydleli jsme v Rýmařově v Jeseníkách a oni s námi dost pravidelně obráželi různé církevní akce dole v údolí. Hodně mi imponovali tehdy mladí faráři jako Honza Čapek, Bohdan Pivoňka, Honza Keller, Bob Baštecký, Honza Nohavica, z doslechu a z kazet Sváťa Karásek. Ale také tehdejší studenti teologie, kteří se objevovali na mládežnických akcích, třeba Honza Keřkovský, Martin Prudký, Šormovi. Z perspektivy Rýmařova mi tehdy teologie splývala s disentem, Prahou a celkově velkým světem. Na severní Moravě jsme se setkávali s charizmatiky a tohle jiskření mezi klasickou, hipíkovskou a charizmatickou formou křesťanství mě vábilo, přijít na to, jak to vlastně je. Dost mě pohnula kniha Můj život s Martinem Lutherem Kingem, kterou napsala vdova po tomhle zastřeleném baptistickém aktivistovi.

Studium mi dalo: zapojení do velezajímavé komunity kolem velezajímavých témat, kolem kterých člověk krouží až podnes, nutnost pár věcí se naučit a přečíst, vhled do paláců lidského myšlení a jazyka.

  1. Jak jste spokojen jako učitel na ETF? Jak na vás působí studenti?

Fakulta je pestrobarevným společenstvím špičkových odborníků a odbornic. Šíře je to o to větší, že kromě teologie se na ETF UK vyučuje také pastorační a sociální práce. Setkání psychologů a sociologů s teology je do budoucna ohromná šance.

Studenti jsou fajn. Přicházejí z velmi různých prostředí. Je to zázrak být svědkem, jak se z nich někde mezi druhým a čtvrtým ročníkem vyloupnou myslitelé, najednou vylétnou jak motýl z kukly. Na tom má podíl bakalářská zkouška, která člověka poprvé donutí sbalit si svůj teologický ruksak a nahlédnout teologii v celku. A asi také studium v cizině, kam lidé většinou po třetím ročníku na rok vyrazí.

  1. Proč by podle vás měl v dnešní době mladý evangelík jít studovat právě teologii?

Protože je to neuvěřitelně zajímavá disciplína. Je to ohromné privilegium moci se v době rozpadu velkých systémů, specializace a pragmatismu na plný úvazek zabývat něčím tak základním, jako je celek života a jeho smysl – neboli spása.

Teologie má několikatisíciletou tradici. Jde v ní o to, jak náležitě mluvit o Bohu, což je opravdové dobrodružství vzhledem k tomu, jak nevýstižný Bůh je. Jsou v ní kousky jazykovědy, filosofie, psychologie, dějepisu i archeologie. Teologii lze studovat z hledačského zájmu. Anebo s cílem zapojit se do kazatelské služby. Anebo jen – a to není málo – proto, aby člověk hlouběji poznal tradici, která formovala i reformovala Evropu. Živit se pak může jako publicista, analytik, učitel, politik…

  1. Čím může podle vás církev přispět ke zvýšení zájmu o studium teologie?

Církev může rozvířit diskusi o tom, co dnes obnáší farářská práce a v čem je nezbytná. Odtud by mohly přijít zajímavé podněty pro debatu, do jaké míry odpovídá to, co fakulta vyučuje, potřebám církevního – a dnes už zcela jasně taky misijního – terénu. Myslím, že by si měla docela konkrétně pastýřsky pečovat o studenty, kteří míří na sbor. A zvát k tomu (spíš asi cukrem než bičem) ty neujasněné. Uvážím-li, jakou roli v mém rozhodování hrál příklad studentů teologie, měla by s nimi církev pracovat, zapojovat je, svěřit jim důvěru a dát jim vyrůst na úkolech.

Za rozhovor děkuje Alda Zapletal

Komentáře