K jádru teologie

V minulém čísle jsem vám v rubrice Pozvání na ETF slíbil představit jednotlivé katedry fakulty. Protože bude řeč o celkem osmi katedrách, rozdělím to na dva články. Představím je prostřednictvím předmětů, kterým se věnují. Rozdělení přitom nebude čtyři na čtyři, jak by se nabízelo. Dnes se zaměřím na katedru Starého zákona, katedru Nového zákona a katedru systematické teologie. Tyto tři katedry mají mezi ostatními zvláštní postavení, protože jejich předměty jsou povinně státnicové. To znamená, že na státnicích si musíte vybrat aspoň jeden ze tří předmětů starozákonní biblistika – novozákonní biblistika – systematická teologie. (Státnice se skládají ze dvou předmětů a obhajoby závěrečné práce. Druhý státnicový předmět může být z ostatních kateder.) Podle mého názoru tvoří samotné jádro teologie jako vědy.

(Alda Zapletal)

Katedry Starého a Nového zákona

Řeč tedy bude o starozákonní a novozákonní biblistice. Společné mají to, že středem jejich pozornosti je Bible a její zvěst. Pro náš účel je lze představit najednou, ačkoli je zřejmé, že to jsou dva odlišné obory. Porozumět biblické zvěsti je jedním ze základů teologie. Proto pod tyto dvě katedry patří i výuka jazyků, v nichž jsou psány originální biblické texty. Vedle hebrejštiny a řečtiny je tu ještě latina jakožto jazyk západní křesťanské tradice, včetně reformační. (V určité etapě studia, a to ve druháku bakalářského, jsou v rozvrhu všechny tři jazyky. Mít pozitivní vztah k cizím jazykům, případně rovnou talent na jazyky se na ETF velmi hodí.) Porozumění biblické zvěsti však není omezeno na to, že si můžeme přečíst daný text v původním jazyce. Biblistika jde dál. Rozebírá historický a kulturní kontext vzniku jednotlivých částí Bible a současně jejich vlastní teologické důrazy. Biblický kánon, jak jej známe dnes, totiž vznikal v průběhu dlouhých staletí (což platí hlavně o Starém zákonu). Podíleli se na tom různí autoři a každý při psaní svého spisu sledoval určitý záměr – co chce říct o Bohu a o člověku. Není tedy divné, že teologické důrazy jednotlivých spisů jsou různorodé a mohou si i vzájemně protiřečit. Starozákonní a novozákonní biblistika mají tedy studentovi pomoci se vyznat v této různorodosti a vytěžit z ní bohatství, které v ní je obsaženo.

 

Katedra systematické teologie

Systematická teologie pracuje se základními tématy a koncepty křesťanské zvěsti, mohli bychom říci – s jejími klíčovými slovy. Jako příklady uveďme: stvoření, Boží vtělení v Synu, spása, Duch svatý. Systematická teologie přibližuje biblický základ těchto pojmů, a to jak jim rozuměli teologové v průběhu dějin (zde se blíží historické teologii a církevním dějinám). Dále pak vykládá, jak jim můžeme rozumět dnes. (V případě evangelické teologie bych řekl, že se spíš snaží nabídnout řešení než vytvořit jednu jedinou normu závaznou pro všechny. V základních rysech se ovšem teologové snad shodnou…) Uvádí je taky do vzájemných souvislostí, do systému, proto systematická teologie. Přitom se snaží o aktuální podání, srozumitelné dnešnímu člověku. Jde o to, že bychom si měli být vědomi, jak těmto konceptům rozumíme a jak s nimi pracujeme. Systematická teologie chce studentovi ukázat, jak lze uchopit klíčové pojmy křesťanské zvěsti, a vést jej k tomu, aby o nich samostatně přemýšlel. Z toho potom vychází další teologická práce, hlavně v oblasti křesťanské etiky (snaha stanovit normu jednání v souladu s tím, jak chápeme biblickou zvěst) a praktické teologie (uplatnění teologických vědomostí v konkrétních případech – potřebách lidí a církve jako celku). Tolik stručně ke katedrám Starého a Nového zákona a ke katedře systematické teologie. Příště se podíváme na ostatní katedry, s nimiž při studiu evangelické teologie přijdete do kontaktu – na katedry církevních dějin, filosofie, praktické teologie, religionistiky a teologické etiky.

Komentáře