Singapur II: tramvají do džungle

V minulém čísle jsem vám představila malý stát Singapur jako mekku moderní Asie ve světle jeho ekonomických úspěchů a urbanistických dovedností. Ve druhém článku jsem se proto zaměřila na rozmanitost zdejších rostlinných i živočišných druhů.
Čtvrtý den pobytu jsme celý věnovali fauně místních zoologických zahrad. Souhrnná vstupenka stojí sice v přepočtu asi 1 500 korun na osobu, ale pokrývá vstup do všech areálů a koupená přes internet nabízí slevu. V ceně je také neomezený počet jízd vláčkem (kterému tady říkají tramvaj).
I když singapurská zoo podle mapky vypadá rozhlehlá, ve skutečnosti dosahuje poloviční velikosti té pražské. Celkem zahradu obývá přes 2 800 zvířat tří set živočišných druhů (pro srovnání: pražská zoo se stará o 4 700 zvířat téměř sedmi set druhů). Pro návštěvníky je připraven program krmení zvěrstva a čtyři show, při kterých čtyřnozí tvorové předvádí, co všechno se dokázali naučit. My jsme navštívili představení slonů (indických), při kterém chobotnatci sedali, klekali a dokonce lehali na požádání; dostrkali kládu k vodě, do které ji shodili, aby ji následně vytáhli ven; nasadili ošetřovateli na hlavu klobouk či mu ukradli z batohu banán. Další show probíhají u lachtanů, vyder a v dětském světě. Singapurci zřejmě zbožňují dinosaury, jinak si nedovedu jejich výskyt na všech veřejných prostranstvích vysvětlit. V zahradě naleznete Zoo-rassic park, kde na vás z houští řve hlavu otáčející figurína triceratopse a za zatáčkou číhá neméně hrozivý tyrannosaurus.
Hned u vchodu můžete narazit na párek malých, roztomilých tamarínů pinčích (řád primáti, čeleď kosmanovití). Na další opičku jsem narazila v pavilónu deštného pralesa: lemur zcela nečekaně přeběhl přímo přede mnou, málem jsem si ho nevšimla, jsouc zaujatá focením kaloňů visících na větvi vedle jejich ovocného oběda. Dalším zajímavým pavilonem je Zamrzlá tundra s ledním medvědem řádícím v obrovském bazénu. Šelma kromě vodní plochy obývá velkou místnost na spaní, kde se může každý večer rozhodnout, zdali chce být pravěkým, či moderním tvorem – za sklem byla k vidění hrouda slámy a vedle ní běžná kovová postel s gumovým roštem. Velikost a vymoženosti pavilonu ukazují, že na rozdíl od končin mírného pásu v Singapuru led a sníh považují za něco opravdu výjimečného. 
Teplé podnebí má i další výhody: jelikož teploty většinou neklesají pod 25 stupňů, zdi nejsou potřeba, a tak na toaletách místo do zrcadla koukáte ven do zeleně. To byla pastva pro oči. Stejně jako výběh mých nejmilovanějších tapírů čabrakových, jejichž mláďata mají na srsti bílé proužky, a tak jsou zoologickou zahradou na výukových tabulkách přirovnávána k chodícím vodním melounům. Těšila jsem se rovněž na volně se potulující orangutany, ale během naší návštěvy začalo pršet a primátům se nechtělo vystrčit nos ze své budky. Mimochodem, věděli jste, že slovo orangutan znamená lesní muž? Jedná se o složeninu malajského orang (osoba) a indonéského hutan (les). Orangutani navíc mají otisky prstů velmi podobné těm lidským.
Pro nedostatek času jsme se po pár hodinách vydali přes ulici do areálu River Safari. Ta nabízí neuvěřitelných 6 000 vodních i suchozemských živočichů dvou set druhů, přestože je o polovinu menší než sousední zoologická zahrada. Trasa je předem daný okruh kolem celé zoo. Začíná se u tematicky laděných akvárií, kde uvidíte zvířata z řek Mississippi, Kongo, Nil nebo dokonce Ganga. Pokud se vám začátek zdá trochu jako nuda, nezoufejte, hned za říčními tvory je umístěn tzv. touch pool – místo, kde si můžete šáhnout na hvězdici (je překvapivě tvrdá) a jinou mořskou potvoru připomínající pravěkého trilobita. Dále po cestě se nachází akvárium s trnuchou. Na její plynulé pohyby je majestátní pohled.
A hned za parybami je zřejmě největší lákadlo této zahrady: pandy! Nejprve na vás ze stromu vykoukne liška od Firefoxu, jež není ve skutečnosti nikdo jiný než panda červená. A hned vedle ní má výběh její větší kamarádka: panda velká. Je vidět, že i když jsme jen pár set kilometrů od pandí domoviny, i zde je toto baculatě roztomilé zvíře považováno za velký unikát a skvost celé River Safari. Panda zde má velký klimatizovaný výběh, i když jediné, co jsme ji viděli dělat, bylo rozvalování se na dřevěné plošince. K tomu věčnému relaxování jí dokonce hraje hudba. Místní ošetřovatelé mají pro tato možná nadstandardní opatření své důvody – pokoušejí se zde ohrožený druh rozmnožit.
Za mostem je stanoviště lodiček, jež vás 15 minut vozí po přilehlém jezeře. Moc toho z nich však neuvidíte, proto je doporučuji využít pouze v případě, že jste už uchození a zatoužíte po posezení a větrem ovívané tváři při plavbě. Co ale určitě nevynechejte, je Amazon river quest. Jedná se o desetiminutovou vzrušující plavbu na člunu korytem uměle vybudované tropické řeky. Cestou v přirozeném prostředí zahlédnete jaguára, tapíra brazilského, mravenečníka či kapybaru.
Trasa končí překrásným vydřím výběhem, pod jehož jezírkem vede prosklený tunel a každý tak může pozorovat hravé vydry obrovské přímo ve vodě. Šelmičky se vydrží prohánět celé hodiny a stejně tak dlouho byste je dokázali pozorovat. To byste se však o hodně připravili, za tunelem se totiž nachází další úžasná podívaná: největší sladkovodní akvárium na světě, které ukazuje každoroční záplavy amazonského deštného pralesa – ve vodě jsou k vidění tlusté kmeny stromů. Mezi tím ladně proplouvají kapustňáci, obrovské arapaimy (pozn. jedna z největších sladkovodních ryb, dorůstá až do tří metrů a 200 kilo) a sumci spolu s dalšími patnácti živočišnými druhy. V samostatných akváriích můžeme obdivovat sladkovodní rejnoky nebo se obávat strnulých piraní, které jsou však konstantně ve střehu, připravené zaútočit.
Před posledním bodem našeho dne plného zážitků jsme se posilnili rýží, polévkou z mořských řas a typicky neidentifikovatelnými červenými nudličkami (typická byla neidentifikovatelnost jídla, ne přímo nudličky samotné). Night Safari představuje 2 500 zvířat sto třiceti druhů. Struktura zoo se příliš neliší od té denní, jen je tu více šelem, které jsou i v přírodě aktivnější v noci; spousta kopytníků; ale i sloni, hroši, nosorožci či medvědi. Areál otevírá až v půl osmé večer a lístky se kupují dopředu na určitý čas, i tak se ale u vchodu trochu mačkáte. I přes možné nesnáze si však noční vyjížďku rozhodně nenechte ujít (vím, že se opakuji, ale den v singapurských zoologických zahradách byl naprosto okouzlující a opakováníhodný).
Night Safari rovněž nabízí jízdu vláčkem („tramvají“), na nějž se stojí docela dlouhá fronta, ale vyplatí se, protože má zastávky šikovně rozmístěné poblíž čtyř pěších tras, jež zoo křižují. My vystoupili hned na první – leopardí stezce. Podařilo se nám zahlédnout leoparda obláčkového, když na chvíli vystoupil z houští. Hned se nám za sklem opět ztratil, ale ve tmě nebyl vidět ani náznak jiného oplocení, a tak jsme napůl čekali, že nám každou chvíli zastoupí cestu. Areál opravdu zprostředkovává kontakt se zvířaty v nejvyšší možné míře. Jelení stádo se spokojeně páslo jen pár desítek centimetrů od projíždějící soupravy a nenechalo se nijak rušit ve své činnosti. Kromě iluze dotyku safari nabízí také dvě show, jednu ohnivou a druhou ukazující šikovnost zvířat: mýval otevřel packami plastovou krabičku, vydra umístila tříděný odpad do správných popelnic.
Další navštíveníhodné zahrady Singapuru jsou botanické, patří dokonce na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Přestože jsou trochu z ruky, jejich návštěvu doporučuji, zvláště pokud je pro vás zoo poněkud drahý špás nebo pokud vás už všudypřítomné davy unavují – klid a mír 75hektarové botanické zahrady je správná volba. K největším tahákům patří Národní orchidejová zahrada, ve které se vyhlášené květiny pěstují již téměř sto let. Vstupné je 5 SGD (90 korun), pro studenty pouhý jeden dolar (cca 20 korun). Ze tří tisíc zde pěstovaných druhů orchidejí a jejich hybridů spatříte neuvěřitelných 600. Hned vedle orchidejové zahrady se nachází jedno se tří zdejších velkých jezer: Symfonické jezero. Na jeho břehu se v průběhu roku uskutečňuje řada koncertů pod širým nebem, při kterých okolní floru a příchozí rozvlní rytmy rokenrolu i klasické opery.
Kousek od jezera a orchidejí se nachází Zázvorová zahrada, jež schraňuje 250 rostlin z čeledi zázvorníkovitých. Léčivým zázvorem tu však medicína teprve začíná, pokud se přesunete do Léčebné zahrady, uvidíte přes 400 druhů rostlin používaných v lékařství. Botanické zahrady nabízí nejrozličnější bezplatné prohlídky s průvodcem, při kterých se jistě dostanete také na dřevěnou promenádu vinoucí se pozůstatkem pravěkého deštného lesa, jenž kdysi pokrýval většinu území.
Nevyběhaným jedincům či těm, kdo nevyhledávají mrakodrapy ani hlavní turistická lákadla, má Singapur stále co nabídnout. Právě pro vás je tu TreeTop Walk nebo jihozápadní Singapur a turistická stezka Southern Ridges.
TreeTop Walk je soubor stezek v rámci MacRitchie Parku v centrální oblasti země. Hlavní atrakcí je visutý most, ten měří zhruba 250 metrů a v nejvyšším bodě dosahuje 25 metrů (jako devítipodlažní dům). Snadno tu narazíte na makaka. Ale pozor, nedívejte se mu do očí, ani se na něj neusmívejte – pro tyto opice jsou odhalené zuby známkou agresivity. Rovněž se raději držte ve větší skupině, jinak si vás makakové vyhlédnout jako snadný terč pro ukradnutí svačiny z batohu, jako se stalo naší kamarádce. Kromě opic ji překvapil ještě varan, který bezostyšně okouněl na kraji cesty.
O něco méně adrenalinový je druhý výlet. Výhodné je začít u stanice metra Kent Ridge a projít soustavu parků ze severozápadu od Kent Ridge Parku. Cestou neminete působivý most ve tvaru listu, visutý chodník, z něhož dohlédnete na stromy v džungli na přilehlém kopci, a Henderson Waves – vlnitý most zavěšený ve výšce 36 metrů nad úrovní lesa, jenž spojuje stezku Southern Ridges s parkem Mount Faber. Se vším všudy našlapete něco kolem devíti kilometrů. Přesto tento výlet doporučuji pojmout celodenně a zahrnout i oběd. Ať už v restauraci s výhledem na vrcholu Mount Faberu, nebo připravený doma, základem je dostatek pitné vody. Nepodceňte místní horké a vlhké klima.
Jak zahnat úpal kokosovým mlékem se dozvíte v příštím, posledním článku mé singapurské série, ve kterém se podíváme na zoubek nevšedním místům Singapuru.

Komentáře