Rodiče

Téma vztahu k rodičům je pro mě těžší, než byla předchozí témata vztahu k Bohu nebo k přátelům. Vztah k rodičům můj život určitě hodně ovlivňuje a zároveň je to něco, o čem příliš nepřemýšlím. Snad – doufám – je to tím, že je to vztah neproblematický. Říkám si nicméně, že by stálo za to hlouběji se zamyslet nad tím, jak mě tento vztah ovlivňuje. A k tomu bych rád povzbudil i tebe, milá čtenářko, milý čtenáři…
Oběma rodičům jsem velice vděčný. Od začátku jim záleželo na tom, aby mně i bráchovi vytvářeli domov jako prostor, kde se můžeme cítit v bezpečí. Myslím, že se jim to dařilo. Nepamatuji si, že bych někdy u nás doma zažíval nějakou zásadní nestabilitu nebo krizi, ani v dobách, které pro naše musely být hodně složité. To bylo třeba tehdy, kdy máma ještě nepracovala a táta o práci přišel a nemohl pak pár let najít stabilní místo. Myslím, že se tehdy hodně snažili, aby ta složitost na nás děti dopadla co nejmíň. Pokud jde o výchovu, říkávám někdy, že jsme měli takovou křesťanskou výchovu bez křesťanství. To znamená, že se nám naši snažili předávat základní morální hodnoty, které vycházejí z Desatera, ale do kostela jsme nechodili a víru v Boha jsme nijak zvlášť neřešili. K té jsem si musel dojít později a jinudy. Ale za tu výchovu jsem taky vděčný. Jsem rád, že jsem se doma mohl naučit, že mám druhým pomáhat, nemyslet jen na sebe, že není správné lhát a podvádět a tak podobně.
Viděno z jiného úhlu: jak dospívám a získá- vám další a další zkušenosti, čím dál tím víc si uvědomuji jednu věc, která mi v dřívějších letech až tak nedocházela. Totiž to, že rodiče nejsou ani ti, kdo si vědí se vším rady a do- kážou vyřešit každý problém (jako to vnímá dítě), ani ti, vůči kterým je třeba se vymezit, aby se člověk stal sám sebou (jako to vnímá puberťák, i když v mém případě tohle bylo v nějaké „light“ verzi). Rodiče jsou především lidé, kteří mají – tak jako já – své silné stránky i své slabiny, své záliby a své rozmary, dělají chyby (i ve vztahu ke svým dětem), mohou být lecčím zklamaní a z lecčeho unavení. A mají odlišnou životní zkušenost než já, a proto taky spoustu věcí vidí jinak. V tom bych jim chtěl opravdu porozumět. A doufám, že tahle snaha nějak souzní s přikázáním o úctě k rodičům.

Komentáře