Singapur: neomezené zákazy i možnosti

„…ať vyplní se sen, v němž zpátky domů chcem přes Singapur…“ Donedávna jsem kromě písně ze známého kresleného seriálu o Willym Fogovi neměla o tomto malém asijském státě žádnou představu. Kde se nachází? Jakým jazykem se tam mluví? Jak je velký? A proč ho při cestě kolem světa zaručeně neminout?

Tímto článkem nakusuji velké téma malinkého ostrova, který jsem měla to štěstí navštívit a jenž je pozoruhodnou směsicí evropských a asijských kulturních zvyků. Dochází zde k obrovskému ekonomickému i urbanistickému růstu a život je díky tomu patřičně drahý. Vedení města velmi dbá na čistotu, viděli jsme, jak jsou stanice metra a celé budovy omývány vodou z hadice. Stát si chce své občánky řádně vychovat, a tak používá přísný systém mnoha pokut. Za jídlo nebo pití na nepatřičných místech můžete zaplatit v přepočtu až devět tisíc korun, za kouření dokonce 18 tisíc (1000 singapurských dolarů). Zákaz žvýkání už v platnosti není, ale pokud chcete žvýkat, musíte se nechat zaregistrovat na úřadě. Kromě peněžitých trestů se v hojné míře pěkně po asijsku uplatňují tresty tělesné. Pašování drog je dokonce hrdelní zločin. Na mne všechny ty zákazy, nařízení a pokuty působily pěkně tvrdě a stresuplodně, ale místní nevypadají, že by žili v atmosféře strachu, takže se na to asi dá zvyknout. Kromě vedra a vlhka je to ale další věc, proč bych tu trvale bydlet nechtěla. Ovšem jet do této brány Asie na parádní do volenou? To už je jiná.

Singapur se nachází v jihovýchodní Asii nepatrný kousek nad rovníkem. Tak nepatrný, že si říkáte, jaká je škoda, že jste se na tu jižní polokouli zase nepodívali. Leží na stejnojmenném ostrově a přilehlých ostrůvcích jižně od Malajského poloostrova. Má rozlohu 720 km2, ale je to údaj spíše orientační, jelikož ještě roku 1965 byla velikost ostrova pouhých 580 km2. Asi jako kdyby Andora najednou zvětšila svou velikost o polovinu. Pokud chcete asijské porovnání, tak velmi podobný poloostrovní stát Hongkong má přes 1100 km2. I když je úředním jazykem kromě malajštiny, mandarínské čínštiny a tamilštiny také angličtina, místní se nejčastěji dorozumívají tzv. singličtinou – anglickým dialektem, který přijal slova z ostatních jazyků, nečasuje slovesa a polyká souhlásky. Snadno se vám tak může stát, že recepční hotelu vám na otázku o počtu hostů ukazuje na faktuře, že to je tam přeci napsané: „No. of Pax 2.“ Pax totiž značí pasažéra nebo osobu.

Když britská Východoindická společnost v čele s Thomasem Rafflem místo roku 1819 objevila, jednalo se jen o pár rybářských osad. Jelikož však měly výhodnou polohu, neváhal zde sir Raffl založit město, jehož přístav se po otevření Suezského průplavu roku 1869 stal hlavním obchodním centrem plavidel směřujících z Evropy do východní Asie a zpět. První světová válka zemi vůbec nezasáhla, ale na konci roku 1941 byla obsazena Japonci a to pro ni a její obyvatele, většinou Číňany, znamenalo pohromu. Po válce bylo území považováno za kolonii anglické koruny, ale postupně získávalo nezávislost, až se v roce 1965 osamostatnilo od Británie i Malajsie.

cestování2

Ale zpět k tomu, co vám jistě vrtá hlavou – jak je možné, že se plocha státu za 50 let zvětšila o 140 km2? Žijí zde dobyvatelé zámořských území či dokonce sousedů? Vysvětlení je sofitikovanější a modernímu Singapuru vlastní – územní zvětšování nastává díky zasypávání okolního moře pískem. Do roku 2030 má vláda v plánu zasypání dalších 45 km2. Kromě hlavního města Singapur se na ostrově rozprostírá přilehlá aglomerace. Jelikož ale metro (které je na svých koncích nadzemní) jezdí na všechny strany téměř až k hraniční Johorské úžině, dá se veškerá urbanizace pokládat za jednu obrovskou metropoli. Jedna rozdvojka metra jezdí až na letiště, Praha by se mohla inspirovat. Systém dopravy se mimo hlavní město neliší, všude vás doveze SMRT (Singapore Mass Rapid Transit), místní přepravce. Kromě metra brázdí ulice autobusy, nezřídka se jedná o tzv. double deckery připomínající kus anglické historie. Pro studenty jsou inzerovány slevy, já sama jsem to ovšem nezkoušela a vsadila na souhrnný, byť možná trochu dražší, lístek. Důvodem byly již zmiňované autobusy. V těch totiž musíte mít s sebou přesnou sumu, kterou hodíte do mističky u řidiče.

Singapur patří k předním asijským finančním a obchodním centrům. Nad starou čínskou zástavbou v samém srdci města dominují mrakodrapy bank, z nichž ty nejvyšší dosahují výšky 280 metrů. Místní banka UOB postavila na nábřeží budovy dokonce dvě, ta vyšší disponuje 280 metry a 67 patry. Nižší stavba má „pouhých“ 162 metrů a 38 pater. Na druhé straně řeky se nalézá muzeum asijských civilizací, které nabízí detailní pohled na asijskou kulturu, dějiny i náboženství. Kromě muzea zde můžeme navštívit také národní galerii umění, katedrálu svatého Ondřeje (žije zde 19 % křesťanů) či zamířit do nedalekého Fort Canning Parku.

Ten skýtá útočiště před všudypřítomným horkem, i když při výstupu do kopce, na kterém leží, se asi stejně zapotíte. Milovníkům historie však bude útěchou Battle Box Museum, podzemní komplex bývalého britského velitelského stanoviště, kde v únoru 1942 museli místní kapitulovat před Japonci. Komu se nechce do schodů, může zkoumat kulturní dědictví v Peranakanském muzeu. Peranakanové (neboli „zde narození“) jsou potomci přistěhovalců, převážně čínských a indických, kteří se ženili s místními malajskými ženami. Muži jsou nazýváni Baba a ženy Nonya a jejich kultura zvláštně kombinuje madonky a viktoriánské nádobí s čínskou květinovou výzdobou.

Cestou zpět do centra kopírujeme řeku, jež se jmenuje – jak jinak – Singapore River. Při jejím ústí shlíží na zátoku Marina Bay místní symbol Merlion (neboli Mořský lev). Skulptura má rybí tělo, které představuje původní rybářskou vesnici, a lví hlavu. Ve 13. století zde totiž místní princ při lovu prý zahlédl lva, a tak dal město přejmenovat na Singapuru (neboli Lví město). Jelikož je však dokázáno, že lvi na ostrově nikdy nežili, mohlo se jednat maximálně o tygra a událost je tak spíše bájí než pravdivým příběhem. Ať tak či onak, zvíře proslulo jako národní symbol země a najdete ho na všech suvenýrech. Po zvláštním obloukovém Esplanade Bridge se dostaneme k dalšímu typickému úkazu – durianu, resp. ke stavbě, jež toto vysoce aromatické ovoce připomíná. Esplanade – Theatres on the Bay je domovem symfonického orchestru i řady divadelních a tanečních souborů. Je odtud výborně vidět na další stavbu, kterou inspirovala příroda – ArtScience Museum ve tvaru lotosového květu z roku 2011. Dostaneme se k ní po Helix Bridge, mostu ve tvaru dvojité spirály, jež byla inspirována strukturou DNA.

Naproti muzeu umění a vědy se do výše téměř 200 metrů tyčí pro našince naprosto nepochopitelná stavba – hotelový resort Marina Bay Sands zahrnující 2561 hotelových pokojů, muzeum, divadla, vybrané gurmánské restaurace, kluziště a největší světové kasino. Další kasino se nachází též v připojeném obchodním centru s vlastní umělou řekou a nabídkou vyhlídkových plaveb, při kterých můžete obdivovat obchody luxusních značek. Nezapomeňte se na to ale pořádně obléknout, prostory jsou řádně vymražené na 16 °C, jak je zde dobrým zvykem každého interiéru, hotelovým pokojem počínaje a autobusy konče. Ohromná stavba se skládá ze tří hotelových věží, jejichž střechy spojuje Skypark – 340 metrů dlouhá střešní terasa ve tvaru surfového prkna, která věže dokonce o 67 metrů přečnívá, s vlastním 150metrovým bazénem a kapacitou 3900 osob (vešlo by se tam 4,5 letadel typu Airbus A380). Nedaleko se nachází také singapurské ruské kolo (Flyer), které se svými 165 metry bylo donedávna vůbec nejvyšší na světě.

Za resortem se nachází pro mě nejúchvatnější část centra – botanické zahrady budoucnosti Gardens by the Bay. Po levé straně jako ulity hlavonožců stojí dva obrovské skleníky ukrývající více než 200 tisíc rostlin patřících k 800 druhům. Cloud Forestu a jeho tropickému horskému klimatu dominuje 35 metrů vysoká hora s vodopádem, kolem které rovněž vede vyhlídková plošina, jako ostatně celou stavbou. Vstupenka však stojí kolem 500 korun, takže pokud máte málo času, peněz nebo obojího, skleníky klidně vynechte. I tak budete uneseni na nejvyšší možnou míru. Gardens by the Bay totiž nejsou obyčejnou botanickou zahradou (jako by v Singapuru vůbec slovo „obyčejné“ mělo místo). Nepřehlédnutelnou součástí a hlavní atrakcí je tzv. Supertree Grove (Les superstromů). Výfukové komíny parních turbín, jež pomocí přírodních zákonů a biomasy vyrábí energii pro skleníky, pokryté obarvenou ocelí a 163 tisíci rostlin a spojené ochozem ve výšce 22 metrů, to je pravý ráj milovníků sci-fi a botaniky.

Dvakrát za večer zde probíhá světelná show. V den naší návštěvy se pod „stromovím“ nalézaly umělé sochy dinosaurů, které však vskutku živě kývaly hlavou, máchaly ocasy a vydávaly skřeky. O kus dále ve směru řeky se gigantická socha sedmiměsíčního chlapce díky optickému klamu jakoby vznáší metr nad zemí. Cestou po více než 100hektarové zahradě jsem potkala rovněž sochy ptáků nebo keře vystříhané do tvarů zvířat. Všude se nalézá ohromné množství stromů, keřů a květin s popisem a pár zajímavostmi na informační tabulce. Při svých toulkách jsem narazila na řadu malých tematických okruhů se zaměřením tu na Afriku, tu na různé typy zahrad a tu třeba na palmy (mezi nimi i v dnešní době často proklínaná palma olejná). Areál disponuje informačními stánky a množstvím restaurací i sociálních zařízení. Ve všední dny tam nechodilo moc lidí, a tak jsem si dovolila sníst jídlo na lavičce s výhledem na jezírko. Viditelného zákazu jídla jsem si nikde nevšimla, a nechat hluk a úmorné horko města za mnou bylo vskutku pohádkové (i když právě tady jsem si nakonec nejvíce spálila ramena).

Centrum Singapuru je památkami a technicky vyspělými, hypermoderními stavbami přeplněné. Hustota těchto zajímavostí je skoro stejná jako hustota obyvatelstva: 7800 na km2 (pro srovnání – v ČR je to 134 obyvatel na km2). I přes značnou přelidněnost je zde úroveň života velmi vysoká, město zřídilo mnoho parků a rostliny najdete růst všude, dokonce houfně i na domech! O flóře a fauně se více rozepíšu až v dalším článku, ve kterém se společně podíváme na místní zoologickou zahradu, jež si kvalitou nijak nezadá s tou pražskou (a to už je co říct).

Komentáře