Dobroduš: nepomáhají jen psychiatři

Když člověk duševně onemocní, je mu v naší zemi zajištěna zdravotní péče. Dostane svého psychiatra, který mu předepíše léky dle individuálních potřeb. Ale člověk s duševním onemocněním nemá jen nemoc. Má taky svůj život – a ten se změnil.

Ve chvíli, kdy je člověku diagnostikováno nějaké duševní onemocnění, získává jakousi „nálepku“ a vzniká stigma: je to ON, kdo má doživotní diagnózu, se kterou se nedá nic dělat. Psychiatricky nemocný člověk je z pohledu veřejnosti někdo, kdo může kdykoliv neočekávaně zareagovat agresivně, i zabít. Ten, který trpí neustále halucinacemi a bludy, který je líný, odsouzen k opakovaným hospitalizacím. Stigma je samozřejmě posilováno postojem veřejnosti a zejména médii.

dobro

Člověk s psychiatrickou diagnózou tak zjistí, že má invalidní důchod, že je plně závislý na svém okolí (často na rodičích), že jeho cifra na váze je čím dál vyšší a že nemá na to, aby se s někým seznámil. Postupně přestane chodit ven, uzavře se před okolím. Často ho začnou napadat myšlenky na sebevraždu. Život v izolaci přispívá k dalšímu zhoršovaní zdravotního stavu.

Česká společnost není připravena na to, že lidé s psychiatrickou diagnózou mohou žít v přirozeném prostředí, v komunitě ostatních lidí. Dle názoru mnoha lidí patří psychiatricky nemocní pacienti „za plot“ a do psychiatrických ambulancí, kde dostanou recept na další dávku léků.

Pacienti ale nechtějí žít jen svými léky. Mnohdy také touží mít přátele, patřit někam, chodit do kavárny, stát se členem např. šachového klubu. Ale většinou si netroufnou kamkoliv přijít. Nesou si vnitřní i vnější stigma. Sociální služba Dobroduš diakonického Střediska křesťanské pomoci v Praze se snaží tuto propast mezi duševně nemocnými lidmi a takzvaně normálním světem překonat. Jejím cílem je umožnit psychiatricky nemocnému člověku sdílet s někým svůj svět a budovat reálné vztahy i mimo zdi domova nebo léčebny a nabízet mu životní alternativy. Je to jedna za opomíjených cest, jak podpořit takto nemocné lidi v komunikaci a interakci s okolím.

Dobroduš cílí hlavně na ty, kteří za sebou mají různé zkušenosti s duševním onemocněním, ale nepotřebují akutní psychiatrickou pomoc. Spíše potřebují podporu, přirozený lidský kontakt a jakési průběžné, dlouhodobé doprovázení, které jim v dostupné psychiatrické péči mnohdy chybí.

Součástí služby je i projekt Dobrovolníci v Dobroduši. Zapojení dobrovolníků do služ- by a zejména jejich ochota být v průběžném, podpůrném kontaktu s klienty, se ukazuje jako velmi vhodný nástroj ke zmírnění izolace lidí s duševním onemocněním a k jejich aktivizaci. Právě dobrovolníci, ženy a muži různého věku, různých zkušeností, s rozmanitými zájmy, a zároveň lidé nezatížení odborností, mohou přinést do života člověka, který se potýká s duševní nemocí, chybějící sociální kontakt.

Spolupráce dobrovolníka a člověka s duševním onemocněním je postavena na autentickém a rovnocenné vztahu. Oba zúčastnění mohou přinášet své podněty a nápady jak trávit společný čas, mohou sdílet informace, zkušenosti, mohou se i jeden vůči druhému vymezit, pokud nastane taková situace. Zároveň dostávají průběžnou podporu a zpětnou vazbu od pracovníků služby i mezi sebou navzájem. Vztah založený na partnerství s sebou tudíž nese veliký rozvojový potenciál ve schopnosti vztah navázat a poté v něm i obstát (a to třeba v situacích, které jsou vztahově náročné – kdy přicházejí pocity odmítnutí, neporozumění, kdy se střetávají nálady a představy o společném trávení času). Pracovníci služby Dobroduš se snaží podporovat zdravé stránky vztahu a tím posilovat vědomí o vlastní hodnotě – někdo o mě stojí, někomu je se mnou dobře, můžu s někým zažít něco zajímavého a smysluplného a to, že někdo odmítne jednu věc, neznamená, že mě odmítá celého, apod.

Na podzim roku 2005 Dobroduš získal první zájemce o dobrovolnictví. V lednu 2006 vznikla první dvojice klient–dobrovolník. Dnes je dvojic 30. Dobroduš však dobrovolníky stále hledá. Připojte se!

www.dobrodus.cz
dobrodus@diakonie.cz
tel.: 602 142 055, 777 734 185, 222 512 760
Korunní 60, Praha 2, 120 00.

 

Komentáře