O starých evangelických školách

Rozhovor s Davidem Šormem

„Krásné ale byly v tom, že se kolem nich tvořilo společenství dětí, které upevňovaly mezi sebou kamarádské vazby (i s přespolními evangelíky) a utvrzovaly se v jakési evangelické identitě, v důrazech a hodnotách, které byly pro formování naší tradice víry klíčové – pracovitost, poctivost, svoboda svědomí, důraz na vzdělání a inovace…“

škola1

Co tě přivedlo k tématu starých evangelických škol?
Byl jsem zvolen farářem na sboru v Horní Krupé, který budovu staré evangelické školy vlastnil a nechtěl se jí vzdát. Nevýhodou je, že náš sbor vlastní budov hned několik a ani jedna nebyla v uspokojivém technickém stavu. Napadlo mne, že každá zátěž je i příležitost. V tomto případě starou školu opravit, zmodernizovat a otevřít nejen budovu školy, ale i celý farní areál aktivitám pro veřejnost. Konkrétně škole vrátit její původní poslání – vzdělávat, formovat, vychovávat, také být zázemím pro venkovský společenský život. Podařilo se nám spojit síly s organizací Chaloupky a otevřít zde středisko ekologické výchovy. Jezdí k nám školy z našeho regionu na environmentální vzdělávací programy. Ročně naši školu navštíví do dvou tisíc žáků. Mohlo by i víc, ale dosud například nemáme ubytovací prostory.

Co tě na tomto tématu zaujalo nejvíc? V čem byly školy podle tebe výjimečné a krásné?
Jako všechny staré venkovské školy dojímají svou skromností a chudobou. Až na pár výjimek, to byly školy malé, přeplněné dětmi, kde sloužil učitel za minimální mzdu. Staré evangelické obecné školy to měly o to těžší, že v různých obdobích 19. století jim úřady házely klacky pod nohy.

Školám častokrát hrozilo zavření či ztráta učitele. Krásné ale byly v tom, že se kolem nich tvořilo společenství dětí, které upevňovaly mezi sebou kamarádské vazby (i s přespolními evangelíky) a utvrzovaly se v jakési evangelické identitě, v důrazech a hodnotách, které byly pro formování naší tradice víry klíčové (pracovitost, poctivost, svoboda svědomí, důraz na vzdělání a inovace).

Odvážil bych se říci, že tyto školy a její učitelé z veliké části zformovaly původní toleranční sbory a vytvořily jim stabilní prostředí, ač samy stabilitu mnohdy postrádaly. Na víru dětí měl dle mého soudu větší vliv evangelický učitel než farář. Učitel denně děti učil písně, biblické příběhy, modlitbě. Sháněl jim knihy, časopisy…

Každé vyučování se začalo zpěvem a modlitbou. Tihle učitelé postupem času upadli v zapomenutí. Evangelíci, především chudí rolníci, nedů‑ věřiví k institucím (zvláště rekatolizujícím a germanizujícím školám) se však díky svým školám časem mohli opírat i o své „elity“, které ve vzdělání pokračovaly. Znáte příběh Františka Palackého? Krásný příklad.

Řekni nám něco málo o historii škol.
Byly povolené Tolerančním patentem roku 1781 císařem Josefem II. Evangelické sbory si mohly budovat i své školy a povolávaly učitele. Po většinu doby svého fungování si však sbory musely školy platit samy a dokonce po určitou dobu musely vedle toho odvádět povinné odvody pro školy obecné (rozumějme katolické). Většina obecních škol tak ješ‑ tě během 19. století zanikla, protože sbory často jejich provoz nedokázaly, nebo nebyly schopné udržet.

Časem se měnily na běžné obecné, které získávaly vyšší státní podporu, ale ztratily svůj evangelický ráz. Pro evangelické učitele bylo lepší hledat jistější místo. Shodou okolností naše škola byla poslední fungující evangelickou školou na našem území. Poslední školní rok byl 1929. Poslední učitelka, Marie Lippertová, pak se svou dcerou odešla do Prahy. Kdybychom tak znali její další osud…

Je něco, co se dochovalo do dnešní doby? Co ovlivňuje dnešní výuku ve školách a co přispělo k jejich rozvoji?
Nemyslím si, že by naše školy nějak plošně něco ovlivnily. Bylo jich málo (na našem území asi 130) a byly slabé. Pro naši tradici však byly velmi důležité, až klíčové. Při školních vizitacích bylo často shledáváno nedostateč‑ né hmotné zázemí, a přesto byla mnohokrát oceňována kvalita výuky a schopnost připravit děti pro další vzdělávání.

Co si myslíš, že bylo v evangelických školách jiné a přispělo v dané době?
Rozhodně si myslím, že to byl úzký vztah mezi žáky a učitelem. Na ostatních školách byly běžné fyzické tresty – vždyť často běžný‑ mi učiteli byli vysloužilí vojáci. Na evangelických školách bylo jiné ovzduší. Už jen vědomí, že všichni musí držet pospolu. Učitel byl také na svých dětech závislejší. Děti mu přinášely sobotálés, tj. platbu za týdenní docházku ve škole. Školy dobře splnily svou roli. Pomohly evangelíky integrovat do společnosti a ti zase mohli pomáhat budovat hospodářství a společnost celé země.

školaě

Co je tvou motivací pro to, obnovovat školu? Co bys naopak chtěl, aby si z ní (nejen) děti odnášely?
Chaloupky, které zde organizují environmentální vzdělávání, mají s námi uzavřenou dohodu o spolupráci. Především jde o vytváření týmu lektorů a zaměření všech programů na etiku. Rád bych, aby děti od nás odcházely s vědomím, že vztahy mezi lidmi navzájem a k celému stvoření jsou krásné, ale také křehké. A že pokud jim nebudeme věnovat náležitou péči a pozornost, budeme si stále pod sebou podřezávat větev.

Přímo o křesťanské víře se zde nic moc nedozví, ale věřím tomu, že hledání etických hranic jim časem pomůže najít zázemí a základní motivaci k tomu všemu – vztah k Bohu – ochránci slabých, odstrčených a pokorných. Výukou na této škole nechceme evangelizovat, ale otáčet pozornost k hodnotám, které cestu k evangeliu pomohou najít. Mojí osobní motivací k tomu ještě je, obnovovat staré a dobré věci, dávat jim opět život a život svůj tak činit stabilnějším. Já jsem vlastně takový obrušovač starých skříní.

Pokud bys chtěl ještě něco dodat, je k tomu prostor právě tady.
Jenom snad to, že začátek tohoto projektu bych přisoudil své mladické nerozvážnosti. Že je za tím spousta práce a výsledky nejsou vždy takové, jak bych si představoval. Často je to všechno na hranicích vlastních možností. O to víc si vážím porozumění lidí v našem sboru a také každé pomocné ruky.

Nebo jenom to, když vím, že nám ostatní drží palce a k tomu neváhají připojit modlitbu. Děkujeme! A také bych chtěl vyzvat vás, abyste se o své staré evangelické školy zajímali a přemýšleli o tom, jak jejich dědictví rozví‑ jet na běžných sborech i v budoucnosti. Byl nějaký váš předek evangelický učitel? Pokud víte o nějaké osobní korespondenci, deníku či vzpomínkách na tyto školy, kontaktujte mne. Pramenů osobního charakteru se nám dodnes dochovalo velmi málo.
horni‑krupa.evangnet.cz/
www.krupskaskola.cz

 

 

Komentáře