Nākamā pietura – Reportáž ze setkání Taizé v Rize

„Nākamā pietura!“ Už několik dní jsme v Rize, hlavním to městě Lotyšska, a přesto jsou tato dvě slova (příští zastávka) skoro kompletní výčet lotyštiny, kterou potkáváme. Jinak město připomíná obří Karlovy Vary: třetina obyvatel Lotyšska mluví i rusky a třetina mluví jenom rusky. No a kromě toho se teď mezi sedmi sty tisíci místními pohybuje ještě 13 000 mladých lidí z celé Evropy, takže ve skutečnosti mluví‑ me nejvíc anglicky. Do Rigy totiž z jedné malé vesničky na východě Francie dorazila Pouť důvěry!

Ta vesnička se jmenuje Taizé a kromě pár starousedlíků v ní žije ekumenická komunita 100 bratří, která každý rok přijímá tisíce mladých lidí, kteří se chtějí společně modlit, povídat si o víře nebo se jen tak seznamovat s dalšími křesťany z celého světa. No a jednou za čas se celé Taizé přesune do nějakého evropského města.

„I was in Prague in 2014,“ říká mi Němka Karlotta nadšeně během naší dobrovolnické práce, nenáročného (skoro až useless) kontrolování obrovské fronty na jídlo. Setkání Taizé na Silvestra 2014 bylo v Praze a část naší české vý‑ pravy se ho účastnila opravdu pracovně, jako hostitelé. Každé setkání totiž stojí na pohostinnosti jednak místních sborů, které zařizují dopolední část programu, a jednak mnoha rodin, které u sebe doma ubytují několik mladých lidí.

V rodinách se ale jen spí, dneska ještě musíme stihnout tři velké modlitby, dopolední diskusi v malých skupinkách, nákup sladkostí a sušených ryb na tržnici, prohlídku pravoslavného kostela, večeři v hale výstaviště a nakonec možná ještě ochutnávku lotyšské‑ ho „balzámu“*! A nākamā pietura? Švýcarská Basilej! Na konci roku 2017. A my pojedeme. *plnoletí čtenáři nechť si vyhledají překlad.

Komentáře