Skutek vnitřně a těžce nezřízený?

db25529c937a50b8efe62e332cb0810eDo redakční pošty došlo: Výrazem sebeukájení (masturbace) se míní úmyslné vydráždění pohlavních orgánů s cílem zakoušet pohlavní rozkoš. „Jak učitelský úřad církve, v linii stálé tradice, tak i mravní smysl věřících bez váhání tvrdily, že sebeukájení je skutek vnitřně a těžce nezřízený.“ „Vědomé užívání pohlavních schopností z jakýchkoliv důvodů mimo normálních manželských vztahů podstatně odporuje jejich účelu (zaměření).“ Vyhledává se v něm pohlavní rozkoš mimo „pohlavní vztah požadovaný mravním řádem, totiž takový, který v souvislosti pravé lásky uskutečňuje plný smysl vzájemného sebedarování a lidského plození“. K vytvoření správného úsudku o mravní odpovědnosti jednotlivců a ke správné orientaci pastorální činnosti je třeba brát v úvahu citovou nezralost, sílu získaných návyků, stavů úzkosti nebo jiných psychických či sociálních činitelů, které mohou vinu zmenšovat, případně i na nejmenší míru. (Katolický katechismus, § 2352) Jak je to správně podle ČCE?

Vzal jsem to jako hozenou rukavici – leč ČCE si nelibuje v prohlášeních „jak je to správně“. O to složitější je cokoliv obecného napsat. A přece je to téma, které je nutné řešit. I bez ambice, že ho vyřešíme jednou provždy. Jaký je tedy „správný“ vztah k masturbaci?

Chvála Bohu už padly pod stůl všechny ty teorie, které shrnuje jakási příručka z počátku 20. století: „Kdo nebyl již od narození příliš bystrého rozumu, stává se politováníhodným blbcem, ten, kdo nadán byl vlohami, těžko pak chápe a nedbá o učení.“ Teze o následné impotenci, chlupatých dlaních, ochabování svalstva, zpožďování ve vývoji… Odvrhli jsme Hippokrata a jeho tvrzení o vysychání míchy a dali za pravdu Galénovi, který chápal masturbaci jako zdravou věc. Někteří vědci ji u mužů dokonce považují za účinnou prevenci rakoviny prostaty. Připustili jsme si, že masturbují i zvířata a z čistě tělesného hlediska v ní nevidíme problém.

Jenže – co s ní jako křesťané? Co na to Bible? Na „první dobrou“ neřekne Bible nic. Nějaký konkrétní pokyn, citát, příběh… Nic. Není to důkaz, ale přece jen vnímám jako důležitý signál, že biblickým pisatelům něco takového nestálo za zmínku.

Na druhý pohled (jistě výrazně ovlivněný církevní tradicí!) se pak vtírají následující citáty:
Exodus 20,14 Nezcizoložíš.
Matouš 5,27–30 Slyšeli jste, že bylo řečeno:,‑ Nezcizoložíš.‘ Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci. Jestliže tě svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden ze tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla. A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden ze tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla.

Přikázání Desatera lze etymologicky pochopit velmi jednoduše – „nelez do cizího lože“. Nic víc, nic míň. Pohlavní styk s někým, s kým ho mít nesmím. Nacpat do tohoto přikázání masturbaci je typickou ukázkou hodně velké vykladačské odvahy (svévole?) a „přání, které je otcem myšlenky“.

Ježíšovo rozvedení tohoto přikázání pak ukazuje snad k jedinému náboženskému motivu, který mi připadá důležitý. Ne pro masturbaci samotnou (do žádného cizího lože nelezu), ale pro případné využívaní pornografii. I světští psychologové varují, že jde o vylhané příběhy a představitelé hlavních rolí neukazují ani standardní životní postoje, ani běžné fyziologické vybavení. Byla by hloupost byť jen na okamžik uvěřit tomu, že takto vypadá skutečný svět. Leč žel, jsou tací, kteří se ve svých postojích nechají ovlivnit a od svých partnerů či partnerek pak očekávají to, co znají z pornografii. Není divu, že jsou zklamáni.

Specifiky náboženským argumentem pak je, že to, co herci předvádí, v drtivé většině případů opravdu je nehrané cizoložství. Zde si musí křesťan odpovědět, jestli něco takového hodlá podporovat. Právě tak si musí zodpovědět otázku, jestli opravdu ve svých představách („v srdci“) chce být součástí tohoto dění.

Když se vrátím k úvodnímu citátu z Katolického katechismu, tak mi z něj zůstala jen první a poslední věta. Ta první vysvětluje, o co jde, a ta poslední varuje před unáhlenými soudy. Jinak mne nic nepřesvědčilo, že masturbace „je skutek vnitřně a těžce nezřízený“. Nevidím nejmenší důvod, proč by měla být. Toto „vědomé užívání pohlavních schopností mimo normálních manželských vztahů“ je běžný fyziologický proces. Není důvod „účel“ těchto pohlavních schopností omezit jen na pohlavní styk. Masturbace přináší veskrze příjemné pocity a uvolnění organismu, aniž by čemukoliv škodila. Přináší poznání o fungování vlastního těla. Někteří autoři hovoří dokonce o spirituálním zážitku. „Mravní řád“, který něco takového zakazuje, je lidský výmysl. Umělý konstrukt, pro který v Bibli nenacházím oporu.

Komentáře