Základna

okénkoVe vzpomínkách na cesty za krajany se mně neustále vybavují příběhy, o kterých by se dala napsat řada článků. Setkávání při bohoslužbách, biblických hodinách, ale i návštěvy v rodinách při pohřbech, narozeninách či křtech – to byly často hluboce duchovní, ale i kulinářské „hody“. Ovšem to vše, někdy i nepopsatelné, by se nedalo prožívat bez fungujícího zázemí. A tímto zázemím byla moje kancelář na ústředí Českobratrské církve evangelické – Jungmannova 9, Praha 1.

Zde jsem mohl připravovat své cesty, plánovat mnohá setkání,připravovat podklady pro udělení víz pro děti a mládež z Ukrajiny, které se těšily na prázdninový pobyt v Bělči nebo kemp ve Strmilově. Spolupracoval jsem s oddělením výchovy i oddělením pro mládež, důležitým partnerem bylo ekumenické oddělení. Neméně důležité bylo i rozesílání církevního tisku do zahraničních sborů.

Základna „v Jungmannce“ byla neocenitelným zázemím. Rád jsem se podílel i na úkolech spojených s chodem ústřední církevní kanceláře, která je víc než jen servisem pro sbory ČCE. Možná se vám zdá, že tento úvod jaksi nepasuje k zadání série článků do Noty nebe, které vystihuje pracovní název „kulinářská okénka“, ale to v následujících řádcích ozřejmím. I úřad je místem, kde se přijímají hosté, jednají různé poradní odbory a komise, a sluší se je pohostit. A tak mě vždy těšilo, když jsem mohl vypomoct s přípravou malého občerstvení. Výzvou pro mne byl nápad, že bychom při společných schůzích kanceláře jednou do měsíce také společně poobědvali polévku. Polévky mám rád a tak, pokud jsem nebyl na cestách, jsem vařil s radostí a fantazií.

Byly to pěkné chvíle při společném stolu s kolegy a kolegyněmi. Rád bych touto cestou poděkoval všem, se kterými jsem se během svého téměř desetiletého pobytu na „základně“ setkával. Jmenovat se mi nechce, neboť bych třeba na někoho zapomněl, ale mohu zmínit kromě již jmenovaných oddělení zejména oddělení provozní, včetně zaměstnanců vrátnice (ti také patřili k mému zázemí pro práci s krajany), pokladnu, sekretariát s otevřenými dveřmi k vedoucím tajemníkům (zažil jsem tři) i členům synodní rady.

Přeci jen dvě jména chci zmínit. Je to Karen Moritz – Američanka, která přišla na ústředí ČCE do ekumenického oddělení a seděla se mnou v kanceláři. Já neumím anglicky, ona neuměla česky, a přece jsme si docela dobře rozuměli – postupně se její slovní zásoba rozrůstala a stále více jsme mohli konverzovat. A pak je to Jarka Zedníková – „naše paní uklízečka“.

Brzy ráno, když ještě nikdo nebyl na pracovišti, jsme probrali, co život nese. Úklid, jak probíhal víkend, co dobrého vařila či pekla, zda rostou houby. Když jsem si dělal rozpis „kulinářských okének“, rozhodl jsem se, že předposlední díl věnuji poděkování všem pracovníkům ÚCK – současným i těm, kteří odešli na nová pracoviště či do důchodu, a zejména Jarce. Její gastronomické počiny obohatily nejedno pohoštění pro hosty či pracovníky. Rád jsem s ní na téma gastronomie hovořil, barvitě dovede vyprávět zejména o přípravě jídel z hub. Nuže – zde jsou tři z jejích houbových receptů.

okénko2

Krkonošské kyselo
Suroviny: 1 hrst sušených hub, 1 cibule, lžička kmínu, špetka soli, 1 lžíce oleje, trocha chlebového kvasu, 1-2 vejce. Doba přípravy 40 minut, počet porcí 4, orientační cena 30 Kč. Do kastrůlku dáme vařit hrst hub, nakrájenou cibuli, kmín, sůl, olej a vše vaříme asi půl hodiny. Vedle v hrnku rozkvedláme připravený chlebový kvas, který pak nalejeme do vroucí polévky. Ta se tímto způsobem zahustí. Musíme stále míchat, aby nevznikly hrudky. Nakonec do polévky přidáme usmažená vejce a můžeme podávat.

Houbový štrúdl
Suroviny: 1 lístkové těsto, 250 g hub, 1 větší cibule, 150 g pórku, 2 vejce, 200 g tvrdého sýra, olej, sůl, pepř, 1 vejce na potření. Na oleji osmahneme nakrájenou cibuli, přidá- me nakrájené houby, osolíme a dusíme do vysmahnutí vody, kterou houby pustí. Necháme vychladnout, smícháme s nastrouhaným sýrem, nakrájeným pórkem a rozšlehanými vejci. Těsto rozdělíme na dva kusy. Rozválíme. Na jeden díl dáme houbovou směs, druhým dílem dobře uzavřeme. Potřeme vejcem a pečeme dozlatova.

Houbový bramborák
Suroviny: 600 g brambor, 300 g hub, česnek, 5 lžic hladké mouky, 2 vejce, sůl, pepř, olej na smažení. Brambory nastrouháme na jemném struhadle, osolíme, vymačkáme z nich přebytečnou tekutinu. Houby nakrájíme najemno, přidáme prolisovaný česnek, mouku, vejce, opepříme a dobře propracujeme. Je-li „hmota“ řídká, zahustíme moukou. Z těsta smažíme malé bramboráčky. Dobrou chuť.

Komentáře