Vzít si svou zemi zpátky

vzít si svouBílí Američané, především ti z menších měst nebo z venkova a ti, co zrovna nemají papír z Harvardu, toho mají dost. Mají po krk imigrantů, národnostních a jiných menšin, politické korektnosti a osmi let s demokratickým prezidentem, co ví všechno nejlíp. Mají dost latinos, kterých je stále více, dokonce tolik, že propadli dojmu, že bez nich se nikdo do Bílého domu nedostane. Mají dost liberálů z velkých měst, co si myslí, že tohle všechno je O.K. Ne, není. Život je těžký, člověk má dvě, tři práce, padá na hubu a happy end v nedohlednu. Zatímco nobilita bohatne a Kalifornie prosperuje, jejich rodiny – kdysi opěvovaná střední vrstva – chudnou, a to už od 80. let minulého století. Nebylo jich hodně: méně než voličů republikánského kandidáta v letech 2008 a 2012, dvakrát méně než Obamových voličů v roce 2008 a dokonce o více než 200 tisíc méně, než těch, kteří chtěli, aby černocha vystřídala ženská. A přece to stačilo. Mysleli si, že tohle je jejich poslední šance a dost možná že měli pravdu.

I proto svému kandidátovi odpustili mnohé nebo přesněji řečeno, úplně všechno. Oním šťastlivcem se stal starý sprostý chlap. Bez přehánění ten nejméně kompetentní a nejméně ctnostný z těch, jaké kdy Amerika měla. Češi už ten příběh znají: oligarcha s výstavní kuběnou po boku. Proti establishmentu, ke kterému spolehlivě patří, se rozjel jako Don Quijot proti větrným mlýnům. Zneuznaný miliardář, falešnej hráč.

Těžko říci, co bude dál. Americký prezident má, bohužel, mnohem více pravomocí v zahraniční politice než v té domácí. Putin už mu zaslal „krásný dopis“ a určitě to někde zkusí (Sýrie, Ukrajina, Pobaltí). Anebo si ještě rok počká, až ve Francii bude prezidentkou Le Penová (chce zrušit NATO) a v Německu nějaký slabý sociální demokrat. Zdravíme do Ruska Juliana Assangeho (WikiLeaks) a také hackery Cozy Bear a The Dukes! Čína bude také testovat, alespoň v „jihočínském moři“. Ani se nenadějeme a můžeme přistát ve 30. letech 20. století. Bílí kluci z USA pak budou moci narukovat a učinit svou zemi „great again“, ovšem trochu jinak, než si představovali. Ať to dopadne špatně, nebo o něco lépe, Evropané si budou muset přiznat, že dějiny nekončí, ale budou ještě chvíli trvat (pokud zrovna nezačínají). Což je také zjištění, byť pro mnohé nikterak příjemné.

Komentáře