Tak se stalo, že mé přání se splnilo

dopisDopis od Anastásie Hartové (19 let) z Bohémky na Ukrajině, která se zúčastnila aktivit pořádaných ČCE v létě 2016.

Před psaním tohoto dopisu chci poděkovat evangelické církvi a všem organizátorům, kteří se postarali o naši dovolenou v ČR. To je velká radost pro každého z nás, že můžeme být tady a užít si čas v ČR. Také děkujeme za to, že k nám na Ukrajinu přijíždějí učitelé, kteří nás učí češtinu. Všechny děti se každý rok těší na učitele a mají velké potěšení navštěvovat kurzy.

Loni, když jsem byla v České republice, jsem si přála, abych sem příště mohla přijet na dovolenou na více měsíců. Tento rok se mi to podařilo! Se skupinou ukrajinské mládeže jsme přijeli do České republiky – začátkem července – na kemp v Strmilově. A po kempu jsme já a můj bratr zůstali v ČR na pět týdnů. To byla ta nejlepší dovolená v mém životě!!!

Strmilov: Byla jsem tady podruhé a pokaždé je to tu mnohem zajímavější. Letos byl program intenzivní a zajímavý. Kluci v tomto roce měli možnost naučit se hrát ragby (každý den přicházeli strhaní a unavení, ale vždy mluvili o ragby a těšili se na další vzdělávání). Děvčata se naučila tkát na uměleckém kurzu.

Pro mě to byla veliká radost, protože jsem se vždycky chtěla naučit tkát od své babičky, ale nestihla to. Večer jsme měli možnost hrát hry, zpívat, mluvit s novými přáteli (a trénovat český jazyk). Po kempu jsme měli možnost být v Praze dva dny a užít si čas v srdci Evropy. Pro ukrajinskou mládež bylo těžké zvyknout si na českou kuchyni, ale po týdnu jsme si recepty české kuchyně ochotně vzali domů.

Další tábor jsem strávila v Herlíkovicích se svým bratrem a novými kamarády z jiných zemí. International camp. Když jsme přijeli do Herlíkovic, uvítal nás chlad, ale mě to velmi pobavilo, protože na Ukrajině bylo hrozné vedro! Moje angličtina je špatná, proto jsem se bála, že mi nebudou rozumět. Ale všichni se snažili vzájemně si pomáhat, a to pro mě bylo potěšením.

Děkuji vám za to. Nádherná příroda nám darovala dobrou náladu každé ráno. Biblické poučení – hodně jsem se naučila. Moc se mi líbily hry a společné výlety. Nejlepší výlet byl na Sněžku! Dlouho jsme chodili, putovali… Tak se stalo, že mé přání se splnilo. Jedno z mých přání bylo jet do Francie. A to se také stalo! Ta příležitost byla pro mě jako sen. V Taizé jsem opravdu našla Boha a velkou radost pro své srdce.

Cítila jsem se jako doma. Líbilo se mi zpívat ve sboru, stát ve frontě půl hodiny, abych si vzala jídlo, poslouchat jiné jazyky. Moc se mi líbila modlitba – to bylo nejlepší!!! Moc děkuji za to, že jsem měla možnost potkat zajímavé lidi… a být s nimi tak dlouho.

Komentáře