Kuřátko na kyselo od bratrů z Perega Mare

Putovali jsme za krajany na Ukrajinu, do Polska, Chorvatska a Srbska. Do plnosti východoevropských krajanských sborů nám zbývá představit sbor v Peregu Mare (česky Velký Perek). Tato obec leží v jihozápadní části Rumunska – bývalém území Transylvánie.

Dávná historie jen poznamenává, že roku 1241 německá dědina Pergen byla Turky úplně zničena. Celá oblast pak byla kolonizována až v polovině 19. století. První kolonisté byli Ukrajinci (r. 1852), dále Němci (r. 1855) a v roce 1863 přichází do vesnice Német Pereg asi 50 českých rodin. Přišly převážně z Přeloučska a Čáslavska. Dodnes se zde můžeme setkat se jmény Bednář, Beran, Boháč, Kalousek a později i Ruml a Růžička. Důvod odchodu Čechů do těchto končin byl ekonomický. Podmínky pro přistěhovalce se zdály být výhodné: 13,5 jiker orné půdy na deset let bez daně. Skutečnost však byla jiná, deset let platilo jen pro první vlnu ukrajinských „kolonistů“. Již v roce 1878 vzniká německá škola a později i římsko-katolický, v roce 1923 byl postaven řecko-katolický kostel, který navštěvují především místní Ukrajinci.

Jak si v té době vede skupina Čechů? Především je spojuje jazyk a helvétské vyznání. Čeští bratři se přihlásili k reformované církvi a dodnes k ní patří. V rámci rumunské reformované církve mohou dokonce používat název „Český reformovaný sbor v Peregu Mare“. Faráři přijížděli jen o církevních svátcích nebo při příležitosti pohřbů, křtů či sňatků. Pokud nebyl v dosahu žádný farář, scházeli se po domech a pobožnosti konali laici. Zajímavý je vznik církevních staveb. Stavba kostela i školy začala v roce 1942. Návrh zdarma vyhotovil Ing. arch. Josef Kalousek z Aradu. Stavba kostela byla pro nedostatek fiančních prostředků přerušena. Jako modlitebna sloužila již dokončená budova školy. Na dokončení kostela se podílel Ing. arch. Ladislav Domoter z Aradu a farář Bedřich Dušek.

Kostel byl slavnostně předán ke svému účelu 30. října 1960. V roce 1874 byl sbor připojen k reformovanému sboru v sousedním Malém Pereku (Peregu Mig). Šestkrát až osmkrát do roka přijížděli maďarští faráři, zpravidla když byla vysluhována večeře Páně. Jinak kázali laici a to vždy česky! Dočkali se i vlastního faráře, byl jím Bedřich Dušek – učitel, který dálkově vystudoval teologickou fakultu v Cluji (Kluži). V roce 1944 byl ordinován a vyjma let 1950–52, kdy byl nasazen na nucené práce, sloužil jako farář v Peregu Mare až do roku 1980. Po roce 1989 se situace mění. Jsou znovuobnoveny kontakty s ČCE. V čele sboru, který je fiiálním sborem Malého Pereku, je Jaroslav Kalousek, který je 6. května 2007 synodním seniorem ČCE Joelem Rumlem ordinován coby presbyter ke službě slova a svátostí. Díky této ordinaci značně stoupl počet českých bohoslužeb.

A na závěr něco kulinářského.
Rumunská čorba (neměla by chybět na žádné svatbě nebo oslavě)
Základem je vývar z hovězích nebo vepřových kostí, které vaříme s bobkovým listem, novým kořením a libečkem. Kořenovou zeleninu nakrájenou na kostičky osmahneme na oleji, přidáme rajský protlak a zalijeme připraveným vývarem, necháme provařit a poté zavaříme masové knedlíčky. Masové knedlíčky jsou z mletého masa, do kterého se přidá trocha rýže, sekaná zelená petrželka, sůl, mletý pepř, mletý kmín, strouhaný muškátový oříšek, nadrobno nasekaná cibule a jedna lžička červené mleté papriky. Knedlíčky se vaří asi 15 minut. Na konec se přidá trochu sekaného kopru. Podává se se zakysanou smetanou.

Kuřátko nakyselo s bramborovými šiškami (tradiční perecké jídlo)
Kuřecí maso s kořenovou zeleninou na kostičky, nakrájenou cibulí, bobkovým listem, celý pepřem, novým kořením, solí a troškou mleté červené papriky osmahneme a poté vše vaříme. Až maso změkne, rozděláme dvě lžíce hladké mouky v 300 g sladké smetany, přelijeme přes maso a necháme provařit, nakonec přidáme lžíci octa nebo okurkový lák, libovolně můžeme přisladit. Na bramborové šišky uvaříme brambory ve slupce, vychladlé oloupeme a nastrouháme, přidáme sůl, dvě lžičky oleje a zaděláme s hrubou moukou, mouky přidáváme, kolik brambory pohltí. Tvarujeme šišky a vkládáme do vařící vody asi na 5–8 minut, až vyplavou na povrch, vybíráme je a oplachujeme studenou vodou. Posilněni duchovně i tělesně se Perečtí při odchodu zdraví slovy: „Pokoj od Boha.“ Zdravím vás i já tímto pozdravem a přeji dobrou chuť – poftă bună.

Komentáře