Proč to děláš, co tím sleduješ?

rezonance

To byla taková průpovídka, co se říkávala mezi dětmi: „Jseš blbej nebo navedenej?“ Říkalo se to třeba, když vám někdo v zimě hodil hroudu sněhu za límec bundy. Když jsem si ve vzpomínkách pustil defilé angažovaných lidí, které jsem v životě potkal… tak bych tu průpovídku potřeboval rozvést.

Určitě…, potkal jsem taky pár angažovaných, kteří svou angažovaností působili spíš potíže a předávali zmatek, který asi měli taky sami v sobě. A u jiných mi připadlo, že „jsou navedení“, oklamaní, zmanipulovaní, zneužití.

Ale před mnoha angažovanými jsem cítil údiv a k nim velikou úctu. Asi bych se potřeboval zeptat „proč to děláš?“ a „co tím sleduješ?“. A chtěl bych, aby to neznělo podezřívavě, ale hodně, opravdu hodně zvědavě. Zeptat se po „motivu“: co tebou takhle hnulo, že tohle děláš…? Sám pro sebe totiž přicházím na to, že motiv je pro hodnotu a smysl činu často rozhodující. Ale takhle se zeptat, to se v našich krajích nedělá, a často se na to ani nedá odpovědět jen tak. Nejhlubší motivy bývají hluboko, někdy docela v temnu.

Musí tedy stačit, že jsou lidé, kteří něco dělají ve prospěch druhých, pravdy, spravedlnosti, budoucnosti… což „není normální“ a většinou se jim to nevyplácí? Někteří dokonce jako by si to vůbec neuvědomovali! Dá se za tím potom tušit… angažmá (povolání) od Boha? Nebo je pro to ještě jiná podmínka a poznávací znamení? A co jim přát?

Řím 4,4n Kdo se vykazuje skutky, nedostává mzdu z milosti, nýbrž z povinnosti. Kdo se nevykazuje skutky, ale věří v toho, který dává spravedlnost bezbožnému, tomu se jeho víra počítá za spravedlnost.

1K 13,3 A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.

Jd 1,1n Juda, služebník Ježíše Krista, bratr Jakubův, těm, kdo jsou povoláni, milováni Bohem Otcem a zachováni pro Ježíše Krista: Milosrdenství, pokoj a láska ať se vám rozhojní!.

 

 

Komentáře