Za krajany do Polska

petr brodský

Pokračujme v seznamování se s „krajanskými“ sbory a komunitami. Po třech zastaveních na Ukrajině (na kterou záhy ještě přijde řeč) vítejte v Polsku. Téměř v jeho středu leží obec Zelov, kam na jaře roku 1803 odchází z řady českých kolonií v Lužici a Slezsku, které vznikly na základě rekatolizace v 18. století, několik českých rodin. V roce 1818 exulanti kupují ještě Kučov a další potomci zakládají kolonie ve Faustynově (1841) a v Požděnicích (1843). Evangelicko-reformovaný sbor v Zelově má dlouhou tradici. Základní kámen zdejšího kostela byl položen v červenci 1821 a kostel byl slavnostně otevřen čtyři roky nato, v červenci 1825. Zelov je také místem, kde mají své kořeny veselynivské a bohemské rodiny, jejichž předci se vydali dále na východ. Však také setkání zelovské delegace (2007) s bratřími a sestrami v Bohemce a Veselynivce bylo velmi vřelé a užitečné. Také bohemsko-veselynivští dvakrát navštívili Zelov při své cestě do Čech. Zelovský sbor má v současnosti asi 450 členů. 40–50 rodin mají české kořeny, smíšených rodin je většina. Mnozí Zelovští postupně odcházeli také do jiných míst v Polsku. Velmi početná česká komunita je například v Kleszczově, kde je též reformovaný sbor. Původně šlo o obyvatele Kučova, který v roce 1991 musel ustoupit povrchové těžbě uhlí. Jak mi napsal farář Krzysztof Góral, českých rodin je 16, smíšených 17 a 2 polské. Reformovaný sbor s českými kořeny je možné navštívit také v Lodži, největším městě této oblasti. Rodin českého původu je asi 10 – 15. Všechny zmíněné sbory patří pod Reformovanou církev v Polsku. Bohoslužby se konají v polštině, pokud přijede kazatel z Čech, vede bohoslužbu v češtině. Ale stejně je nutné kázání poslat k přeložení do polštiny, aby ti, kteří již česky nemluví ani nerozumí, byli v obraze. Ještě jedna informace na závěr – v půdním prostoru zelovského kostela je muzeum – Dokumentační středisko historie Českých bratří – oprava kostela včetně muzejních prostorů byla vysokou částkou fiancována z prostředků MZV ČR.

Ale nyní se už věnujme gastronomii. Při návštěvách „polských“ sborů nikdy nechybí káva, čaj (herbata) a různé druhy buchet. Ovšem gurmánskou lahůdkou je zdejší bigos.

petr brodský2

Bigos z kysaného a čerstvého zelí s houbami
a švestkami
– 2 kg kysaného zelí a 1 hlávka čerstvého zelí
– 4 cibule
– 70 dkg vepřová plec a krku
– 1/2 kg uzených žeber
– 30 dkg tenké klobásy např. ostravská
– 20 dkg rajčatového protlaku
– velká hrst sušených hub
– 4 bobkové listy, nové koření, jalovec, kmín
(doporučuje se jedna čajová lžička), pepř, sůl,
majoránka, kajenský pepř (jsou mleté sušené
papričky Cayenne)
– cukr podle chuti (doporučuje se jedna polévková lžíce)
– 10 dkg sušených švestek, 5 dkg uzených
švestek ( sušené dýmem ohně)
– 10 dkg sušených meruněk (není nutné)
– 3 polévkové lžíce sádla nebo másla
– 2 lžíce hladké mouky
Postup:
a) Sušené houby a švestky namočíme do horké vody (ovoce lze namočit do whisky).
b) Nakrájenou cibuli, na kostičky nakrájené maso a klobásu osmažíme na pánvi s kořením.
c) Po osmažení vše dáme do velkého hrnce, přidáme vodu, předem namočené houby a nakrájené ovoce – vaříme asi 30 minut. Přidáme nakrájené čerstvé a kyselé zelí (pokud je velmi kyselé, propláchneme je), přidáme koření a na mírném ohni za stálého míchání vaříme do měkka asi 1 hodinu. Jestliže se voda vyvaří, podléváme (můžeme použít i vodu z namočených hub a whisku z namočeného ovoce). Na konci vaření přidáme rajský protlak.
d) V pánvi rozpustíme sádlo nebo máslo, přidáme mouku a uděláme jíšku, přidáme do hrnce a dobře zamícháme. Dochutíme solí a pepřem, případně použijeme i Maggi.
e) Hrnec dáme stranou na chladné místo, aby se bigos „uležel“. Nejlépe chutná po 2–3 dnech – má rád ohřívání.

Závěrem jedno doporučení Věry Pospíšilové, presbyterky zelovského sboru a předsedkyně tamního spolku, který se velmi snaží o vyučování dětí češtině. Vaření bigosu je umění a zábava. Každý, kdo vaří, dělá to trochu jinak. Navíc připomněla, že se nevyplatí dělat malé množství – je lepší koupit velký hrnec. Ať vám vaše dílo chutná! Navíc máte možnost zapojit fantazie a různě bigos vylepšovat. Na úplný závěr se sluší popřát: „Smacznego“ = dobrou chuť!

PS: pokud navštívíte polské sbory doporučuji i zastavení ve „sklepě“Biedronka /obchodě/ a koupit „Barszcz bialy“, Barszcz czerwony“ nebo „Źurek“ – z těchto sáčků vyrobíte chuťově skvělé polévky!

Komentáře