Průšvihář Caravaggio a jeho Salome

Caravaggio je slavným mistrem, který žil na přelomu 16. a 17. století. Byl nazýván novátorem, protože jeho díla zobrazují realitu tak věrně, jak se mnohým v jeho době nepodařilo. Obrazy má silně expresivní a plné dramatizujících scén, stejně jako umělcův dobrodružný život. Caravaggio se narodil roku 1571 v Miláně. Malířství se učil v dílně málo významného malíře Simona Peterzana, který se držel tradičních stylů, jako byl realismus nebo naturalismus. Po studiu se Caravaggio seznámil s šerosvitem, tedy hru světla se stínem, vysoký kontrast tmavé a světlé plochy na obraze. To začal komponovat snad do každého díla.

Každý malíř, který je dobrý, nadčasový, a ještě k tomu mladý, si brzo najde své odpůrce, závistivé kolegy. Tak tomu bylo u Caravaggia. Na druhou stranu, umělec byl Průšvihář Caravaggio a jeho Salome e Sára Košťáková sám vznětlivý a měl pověst rváče. Jeho obrazy nesly silnou kritiku, byly považovány za vulgární a mnoho kupců ho odmítalo. Caravaggio chtěl zobrazovat realitu co nejvěrněji, a tak si bral modely přímo z ulice. Jeho modely byla cikánka nebo třeba prostitutka, která mu posloužila jako model k panně Marii. To bylo tehdy absolutně nepřístojné.

Caravaggiovy spory vrcholily. Žaloba za útok klackem, zranění mečem, urážka na cti, vyhrožování zbraní, uražení dámy, zpohlavkování… V  roce 1604 se porval v hostinci a byl uvržen do vězení kvůli podezření z vraždy policisty. Z věznice naštěstí utekl, ale zanedlouho se opět porval a protivníka zabil. Byl odsouzen na smrt, ale opět se mu podařilo utéct na Maltu. Neuběhlo ani pár let a už tu bylo další vězení kvůli hádce. Vyznamenání Maltézského rytíře, kterého na ostrově nabyl, mu bylo odebráno. Odstěhoval se do Itálie, kde neměl ani chvíli klid. Bál se, že ho někdo přijde zabít. Pro urovnání vztahů s Maltézskými rytíři namaloval obraz Salome s hlavou Jana Křtitele. O pár let později byl pobodán rytíři z Malty a po krátké době v roce 1610 zemřel. Příčiny smrti nejsou známy. Obraz Salome s hlavou Jana Křtitele je z roku 1607 a jedná se o druhou variantu díla z roku 1606.

Výjev je z Bible, kde si Salome vyžádala z marnivosti hlavu Jana Křtitele a nyní ji přinesl na podnosu kat. Dívka odvrací hlavu. V jejím pohledu můžeme přečíst různé emoce – jedná se o znechucení? Opovržení? Stud? Nebo lhostejnost? Každopádně se na hlavu ani nechce podívat. Katova tvář je citově nedotčená. Splnil svůj úkol, tím to pro něj skončilo. Třetí postava – děvečka, či dokonce matka Salome – jediná projevuje jednoznačnou lítost nad tímto činem. Rukama naznačuje svou bezmoc nad celou situací. Hlava Jana Křtitele jen tragicky přijímá svou smrt.

Scéna je jak střih z dramatického filmu, gesta jsou výrazně aranžovaná. Caravaggio na talíři zobrazil svou vlastní hlavu. Obraz je namalován v duchu šerosvitu, kdy jasné světlo přichází zleva a osvětluje jen část důležitých atributů. Obličej každého aktéra a jejich ruce (kromě služebné). Nejtmavší části obrazu jsou po  stranách. V prostředku jde pozadí mírně do fialova a  bystrému oku neujde, že kata obepíná ještě světlejší korona. Barvy jsou tlumené, a přesto na nás dílo působí živě.

Nejen z barevného, ale i z kompozičního hlediska je obraz velice zajímavý. Skládá se totiž ze souhry diagonál, které podporují dramatičnost. Kat i Salome mají hlavy i těla úplně stejně nakloněné. Naopak Jan Křtitel a služebná se kloní na opačnou stranu, ale již oba pod jiným úhlem. Navíc služebná má tělo opět ve stejném směru jako dvě krajní osoby. Jako protiklad jdou diagonály vedené hlavou Salome a služebné vedle diagonály z ruky dívky, hlavy Jana, natažené ruky Kata a  jeho hlavy. Podobných hříček najdeme v obraze samozřejmě více.

Caravaggiův obraz nám přesně líčí situaci, která v příběhu nastala. Můžeme z něj vyčíst pohled mnoha stran – lítost služebné, katova lhostejnost a do Salome si můžeme promítnout hned několik emocí najednou. Ještě lépe se nám tak příběh dostane pod kůži a my máme pocit, jako bychom byli součástí scény. Můžeme si přiblížit nejen krutost onoho činu, ale pomůže nám to se zamyslet i nad svými činy, kdy si místo Jana Křtitele můžeme dosadit nějaký svůj vlastní skutek a zamyslet se nad možnými následky.

Komentáře