Meditace mi otevřela oči, abych mohl vidět zázraky a proniknout do tajemství života

meditaceRozhovor s Laurencem Freemanem ze Světové organizace pro křesťanskou meditaci.

Jak jste se dozvěděl o křesťanské meditaci a proč jste to zkusil?

Byl jsem v prváku na univerzitě, studoval jsem učitelství angličtiny. Měl jsem spoustu otázek o životě a zrovna mi zemřela sestra. Rozhodl jsem se navštívit svého starého známého – benediktinského mnicha Johna Maina a strávit s ním Velikonoce. Potřeboval jsem si s ním o tom všem promluvit. Vyslechl mě a představil mi v pár slovech křesťanskou meditaci. Zmátlo mě to – na jednu stranu jsem to rozumem nechápal a na stranu druhou jsem v srdci cítil, že je to pravda a přitahovalo mě to. Toužil jsem hlouběji poznat Boha, a tak jsem to chtěl zkusit. Od malička jsem byl součástí církve, ale v tuto dobu jsem měl pocit, že mi církev nedává odpovědi na mé otázky, a tak jsem se vzdálil. Rozhodl jsem se to zkusit a moc mi to nešlo. Chyběla mi disciplína (a chybí mi dosud ;-)), ale měl jsem a mám dodnes velkou touhu.

Mezitím jsem dokončil školu a vyzkoušel různé práce, ale cítil jsem, že to není ono. A pak jsem se dozvěděl, že se John Main vrátil do Anglie a začal učit meditaci v novém meditačním centru. Založil také malou komunitu. Toužil jsem se stát součástí a byl jsem moc rád, že mě přijal na 6 měsíců. Byl to těžký čas, ale zároveň to bylo nádherné – naučil jsem se poznat a akceptovat sám sebe a v každodenní meditaci jsem našel Boha. Po 6 měsících jsem si řekl, že je to teď dobré a mohu se vrátit k normálnímu životu. Zjistil jsem ale, že už nemám žádné ambice pro tu práci, kterou jsem dělal předtím, a to mě trošku zneklidnilo. Nevěděl jsem, co mám dělat. Nechtěl jsem se stát mnichem. Chvíli jsem o tom přemýšlel a rozhodl se, že zkusím klášterní život. V ten moment jsem pocítil hluboký pokoj. Nikdy jsem toho nelitoval. Klášterní život přináší změny – podobně jako když člověk vstoupí do manželství. Meditace mě přivedla do tohoto klášterního života a vnímám to jako velké privilegium.

A co byla ta slova, která Vám řekl John Main?

Řekl, můžeš zkusit meditovat – je to velice prosté. Sedni si, narovnej záda, zavři oči a začni opakovat jedno slovo – poradil mi slovo „Maranatha“ (tj. Přijď Pane Ježíši v aramejštině). A když přijdou myšlenky, tak se k tomu slovu vrať. Je to prosté, ale trvá to dlouho, než to člověk pochopí.

Co Vám meditace přináší v každodenním životě?

Rovnováhu. Jsou dny, které jsou těžké, kdy život nevypadá moc úspěšně. Někdy jsem naštvaný a jindy zase rozlobím svým chováním jiné lidi. Meditace je součástí každého mého dne. Díky ní nacházím rychle rovnováhu a dokážu se učit ze svých chyb, znovu najít motivaci pro moji práci a sloužit jiným lidem, což mě naplňuje štěstím a radostí. Meditace mi otevřela oči, abych mohl vidět zázraky a proniknout do tajemství života. Propojila mě s Bohem. Je to velký dar. Můžete přežít bez meditace? Samozřejmě ano. Ale chceme snad více než jen přežít ne?

Řekl jste, že meditace je dar. Jak to myslíte?

Ano, je to velice speciální dar. Umožňuje totiž přijmout ostatní dary. Vysvětlím: když Vám dám dárek v hodnotě 100 Kč, možná ho ode mě nebudete chtít přijmout – protože jste smutná nebo mi nevěříte, nejste si jistá, proč byste ho měla přijmout. Dar je na stole, ale vy ho nemůžete přijmout. Je to velmi smutné. Takže když Vám dám dar, který Vám umožní přijmout tento dar, tak je to velká věc! Meditace umožňuje přijmout dar svého vlastního života se vším, co to obnáší.

Proč myslíte, že se hodně mladých lidí zajímá o meditaci?

Mládí je krásné životní období. Je plné energie, naděje a flexibility, objevování sama sebe a světa kolem sebe. Může to být ale také těžký a bolestný čas, hlavně v dnešní společnosti se snadno člověk může stát závislým či prožívat deprese. Může se pak stát, že promarní své mládí. Meditaci pomáhá zůstat mladým a používat svoji energii pro dobré věci, které přináší štěstí. Myslím si, že je dobré praktikovat meditaci již od mládí – proto učím meditaci už 4-leté děti, které s tím pak rostou. Metoda a zkušenost zůstává stejná, ale postupem času se mění pochopení toho, co se v meditaci v člověku děje. Přináší to také kontinuitu a jednotu, která prochází celým životem a to je nádherné. Když mluvím s mladými kolem 15 let, kteří meditují od dětství, vidím rozdíl oproti ostatním mladým. Mají stabilitu a jsou vyrovnaní sami se sebou, což jim umožňuje používat energii pro úžasné věci. Meditace je způsob jak být mladý a jak jím zůstat. Meditace dává rámec, duchovní cestu, ale nenahrazuje další duchovní disciplíny – jako např. modlitbu.

Co je vlastně meditace?

Meditace je modlitba – modlitba srdce. Mnoho křesťanů to stále nepochopilo. Zůstávají u známých věcí: četba písma, modlitba coby prosba Boha o něco, bohoslužby… Ale bez modlitby srdce není jejich duchovní život kompletní. Píše se o tom i v evangeliích – co říká Ježíš o modlitbě? Běž do své vnitřní místnosti, zavři dveře, nepoužívej moc slov, protože Tvůj nebeský otec ví, co potřebuješ dříve, než to vyslovíš. Nestarej se o své materiální potřeby, Bůh o nich ví. Důvěřuj dobré zprávě od Boha. Tady je potřeba správně pochopit tato slova. Ježíš zde neříká: Nestarej se o ostatní. Říká: Nebuď příliš zaujatý svými potřebami, ale starej se především o Boží království. Pak budeš schopný vidět v každém člověku Boží obraz – a to i v uprchlíkovi či v bezdomovcovi. Soustřeď se na Boží království především – a přesně o tom je meditace. Také říká, nestarej se o zítřek, buď přítomný v nynějším okamžiku. Když vezmeme všechny tyto body, co Ježíš říká, vyjde nám z toho kontemplace (rozjímání). Každý křesťan by se tedy měl zeptat sám sebe: Modlím se tak, jak nás to Ježíš učil? Nebo se modlím tak, jak mě to učili doma nebo v kostele?

Jaký je rozdíl mezi meditací a modlitbou? Proč je meditace těžší?

Meditace je prostší než modlitba, ale je mnohem těžší mlčet a na nic nemyslet, než vyjadřovat myšlenky. V životě je ale hodně věcí, které jsou složité, ale které se chceme naučit: např. mluvit anglicky nebo hrát na kytaru nebo se stát lékařkou. Pokud chceme jednoduchý život, stáváme se jeho spotřebitelem – jako když se díváme na televizi nebo na internet. Chcete jednoduchý život? Zaručuju vám, že vás to rychle přestane bavit. Důležité je naučit se disciplínu, jenom pak se můžeme stát učedníkem. Musíme se do toho sami zapojit. Meditace je ale jednodušší než naučit se cizí jazyk. Jde jen o to, aby se stala součástí života, umožnit člověku, aby v něm rostla.

Jak se můžu naučit meditovat?

Občas učím na univerzitě a říkám studentům, aby zkoušeli meditovat 2x denně po dobu 6 týdnů. Říkám jim, že neuspějí. A také, že neúspěch je součástí procesu učení. Zajímavé je, že když mají mladí lidé rámec 6-týdenního kurzu, dává jim to disciplínu. Někteří to pak zvládnou na 100%, jiní na 60% a jiní na 25%. Všichni ale na konci kurzu mají nějaký denní návyk. Otázkou je, co se stane potom. Něco ochutnali a někteří v tom pokračují. A co dává základ k osvojení si tohoto návyku? Je to církev, protože je to prostor, kam se pravidelně vracíme, kde máme vztahy, kamarády a kde se učíme jak se modlit. A to nejdůležitější v křesťanské modlitbě není naše modlitba, ale Boží modlitba v nás. Ježíš říká, že nevíme, jak a za co se modlit, ale že nám to Duch svatý pomáhá odhalit, protože se modlí v nás. Kolik křesťanů toto zakusilo? Jak se mohu naučit angličtinu a jak se mohu naučit meditovat? Meditovat sama, meditovat se skupinou – to hodně pomáhá a občas jet na soustředění (retreat). Meditace je součástí života, která přináší uzdravení. Je ale potřeba se ji naučit do té míry, kdy už na ni nebudeš myslet. A když ji náhodou vynecháš, uvědomíš si, že ti ve tvém dni něco chybělo. Všechno je o organizaci času – o rozhodnutí, co je podstatné. Naučit se využívat času.

meditace2

Je meditace křesťanská praxe?

Všechno záleží na tom, jestli jsou lidé otevření a ochotní naslouchat. Je to křesťanské, protože to je přesně to, co Ježíš učil. Patří to také k dějinám církve (např. pouštní otcové). Coby křesťané věříme tomu, že Ježíš vstal z mrtvých a žije v nás, modlí se v nás a zve nás do jednoty s ním, se Svatým Duchem a s Bohem Otcem. Tam kde jsou dva neb tři v Jeho jménu, On je uprostřed nich – to samé se děje při meditaci. A také je to dar, který můžeme sdílet s těmi, kteří nejsou věřící. Můžeme je takto pozvat ke Kristu. Lidé jsou zvědaví a nadšení z meditace a kvůli tomu se obrací k budhismu či hinduismu a pak mi říkají: „Přál bych si, abych o tom věděl před lety.“ Jsou ale lidé, kteří jsou nedůvěřiví a myslí si, že když otevřete svého ducha, že do něj vstoupí Satan. Těmto lidem ale říkám: „Kde je tvoje víra? Věříme přece, že je Kristus v nás. Když sejdeme z cesty, On je za námi. Když zjednodušíme svého ducha, budeme ho moci nést v sobě.“ Víru nelze zmrazit na určitém bodě a pak ji strčit do mikrovlnky a ohřát. Meditace je cesta víry. Pokud budeš meditovat a číst Bibli, umožní ti to růst. V meditaci budeš zakoušet Boží přítomnost a v Písmu si o tom pak přečteš a umožní ti to lépe chápat to, co prožíváš.

http://www.krestanskameditace.cz/

Komentáře