Ježíš Kristus v ledovém království

Už je tu zase den, kdy mám napsat úvodník. Znám téma, ale texty se jen pomalu sbíhají. V mailové schránce přistál text Martina Putny a to je výzva. Ježíš pro mě? Vrátila jsem se zrovna z generálky baletu Sněhová královna, tak ze mě hned vypadlo Gerda. Možná trochu naschvál, ale spíš proto, že ten ženský pohled na svět v Ježíši, jeho činech a slovech cítím. Gerda, která odchází z bezpečí domova, aby přivedla Káje k rozumu. Ježíš, který na své cestě za naší záchranou nastavuje zrcadlo světu jednou provždy.

Stejně pak v dějinách budou přicházet ti, co v zrcadlech jen vzhlíží ke svému já a nevidí za svůj obraz a planou jen pro něj samotný. On tu však zůstává a z něj vyrůstají růže, jako byla Gerda, která nasazuje svůj život za jiný. Přála bych si, aby o Velikonocích roztál nejen sníh, ale i ledová srdce mnohých, kteří nechtějí pomáhat lidem v nouzi a chtějí naši zem proměnit v ledové království. Křesťanství je o nabízení pomoci jeden druhému, kdy idea bratrství není spolek elitářů ve jménu Ježíše Krista, ale nabídnutá ruka pro každého člověka, ať o to stojí, nebo ne. Kolikrát Káj Gerdu odmítl a ona to přece nevzdala. Naším úkolem je nejen pomáhat těm na cestě, ale i hledat cestu k těm, kteří proti nám mluví k farizejům a ochráncům zákona a pořádku. Jen houšť Pavlů, kteří uvěří, že „ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne.“ 1 Kor 13,7.

Komentáře