Ježíš anarchista

Ježíš byl takovým člověkem, před kterým vás rodiče varovali, žádný vymakaný árijský blonďák s bradkou, ale synek z židovského maloměsta. Profesionální tulák, chodil po světě, domov pořádně neměl, ženu ani děti neměl, chodil akorát po hostinách – co, nechal se zvát, a k hostitelům s sebou bral všemožná podezřelá individua (Mk 3,20; Lk 7,37.38 atd.). Z autorit a zaběhnutých pravidel si nic nedělal, vlastně si dělal, co chtěl. Kamarádil se s politickými kolaboranty, s teroristy (sikariové), prostitutky zval ke stolu, až si vysloužil mnoho pomluv od slušných lidí: „žrout a ochlasta, kámoš vymahačů a hříšníků“ (Mt 11,19). Učil. Někdy tak srozumitelně, že z toho běhal mráz po zádech, jindy záměrně tak, aby mu nerozuměli (Mt 13,13). Byl jako magnet, vzbuzoval zvědavost a důvěru a přijímal všechny, nehledě na jejich postavení ve společnosti. I když mnohé lidi káral, většinou ty, co sami sebe považovali za „slušné“, nikoho předem neodmítal. Zajímalo ho to, co má člověk uvnitř a jak s tím naloží. Byl to obyčejný chlap z masa a kostí, jako každý jiný, musel jíst, musel spát a když se řízl, tak ho to bolelo, když se narodil, potřeboval plínky, musel se naučit chodit a mluvit a počítat.

Zároveň však byl jiný. Už od narození byl jiný; stará duše, starší než věky samy se vzdala nebeské slávy a narodila se jako mimčo, v němž sestoupil na tento svět Bůh, Pán (Kyrios) sám. Tento svět byl stvořen skrze něho a pro něho (Kol 1,16), jsme tu, protože nás tu chtěl mít, jsme tu pro něj. A tak si i on přišel pro nás. S ním, králem andělů, sestoupilo království Boží na zem (Lk 17,20.21), království definované spravedlností, pokojem a radostí v Duchu svatém (Řím 4,17). Ti, kdo do tohoto prostoru patří, se Kristu podřizují jako pánu a králi. „Christos“, „Pomazaný“, je řecký překlad hebrejského „Mašiach“ z něhož máme slovo „Mesiáš“: pomazaný, tedy ustanovený za krále. Zároveň je Kristus také veleknězem, který namísto obětního zvířete obětoval sám sebe a vytváří tak most mezi lidmi a Bohem. Právě zde se z Ježíše anarchisty stává Kristus vykupitel. Ačkoli visí na dřevě kříže jako kriminálník odsouzený za pobuřování a podvracení státu, oběť justiční vraždy, zároveň tento dokonale nevinný Syn Boží jako beránek obětuje sám sebe za lidi, aby je vysvobodil od hříchu.

A zde začíná víra. Ježíš totiž umřel. A skončilo to tím? Učedníci si mysleli, že ano, vydali se každý jinam a oplakali tři skvělé roky se svým mistrem. Bůh však Ježíšovu oběť přijal a jak předpověděl, po třech dnech ho vzkřísil. Ježíš, Kristus, se jako vzkříšený ukázal učedníkům, apoštolům a ta samá síla, která ho vzkřísila, byla vylita v Duchu svatém mezi ty, kteří mu věří. Zemřeli-li jsme s ním, budeme s ním také žít.

Komentáře