Jak na trolly vyšší úrovně

jak na trollyLidé dobré vůle musí spojit síly a vymoci si prostor na věcnou, racionální debatu

Přišel nám před Vánoci do Diakonie mail. Starší pán z Prahy se nás dotazoval na internetové stránky jménem Gloria.tv. Prý mu chodí do schránky řada mailů, které tyto stránky propagují. „Mám prosbu, jestli nevíte, kdo za tzv. TV Gloria stojí… zdánlivě působí dojmem, že se jedná o náboženské vysílání. Ale jsou zde zejména ukázky z xenofobních projevů,“ psal. Obzvláště se ho dotýkalo, že na stránkách nešlo dohledat, kdo je jejich autorem. „Je to dost neseriózní lumpárna, že se neumí podepsat. Kdybyste věděli, kdo tuto propagandu tvoří, budu vděčný.“ Kdo za Gloria.tv tvoří, jsme nezjišťovali. Ono je to totiž trochu jedno. Stačilo zběžně prohlédnout obsah, abychom věděli, odkud vítr vane.

Nenávistí ke kritickému myšlení

Pokud jsou na stránkách nějaké vlastní texty, jsou psané češtinou, která jako by vypadla z překladače. Jinak se tam spíš hodně přebírá z jiných webů. Převládají texty a videa propagující cosi jako katolický ultrakonzervatizmus. Tu a tam se mezi nimi objeví článek či video komentující politická či společenská témata. Charakter těchto menšinově zastoupených článků či videí je různorodý; v té různorodosti se ale dají vysledovat společné znaky. Jsou to: sklon k vyhrocenému vyjadřování. Na stránkách si třeba můžete přečíst nasdílený blog s titulkem „K pláči: Diakonie Československé církve evangelické hájí islámské vrahy a islamizaci“. Dalším společným znakem je jakási zapšklá apokalyptičnost, podle které žijeme v rozpadajícím se a morálně prohnilém světě, že to nemá v dějinách obdoby. Jediným pevným ostrovem v tomto moři bahna – a tím se Jak na trolly vyšší úrovně e Adam Šůra dostáváme k třetímu společnému znaku – je putinovské Rusko, které je naopak odhodlané, vnitřně zdravé a morálně se obrozující.

Podobných webů se v poslední době vyrojilo tolik, že jen přehled o nich vydá málem práci na celý úvazek. Na první pohled působí všelijak. Někdy jako „náboženské vysílání“, jindy jako politické zpravodajství, jindy jako web zaměřený na zábavu a kuriozity, jindy třeba jako debatní klub. Pokud se dají dohledat vydavatelé těchto webů, pak se od nich dozvíte, že svá díla s hrdostí považují za jakési „alternativní“ informační kanály. Zavedená média – jak tito „alternativci“ s oblibou říkají: „média hlavního proudu“ – totiž prý lžou a manipulují. Činí tak proto, že slouží mocným: velkokapitalistům, „Bruselu“, „Američanům“, globálním korporacím či přímo židům, zednářům či židozednářům. Zatímco tedy zavedená média nám předkládají falešný obraz světa, tato „alternativní“ média nám předkládají obraz pravdivý. Nebo přesněji: předkládáním různých „alternativních“ pohledů na věc nás vedou k údajné kritičnosti, samostatnému přemýšlení a tedy vposledu i rezistenci proti manipulativním snahám zavedených médií. Zní to dobře.

Jenom se člověk při brouzdání těmito weby diví, jak se dá ke kritickému myšlení dospět skrze nacionalismus, náboženský fundamentalismus, islamofobii, rasismus, antisemitismus, teorie spiknutí a odmítání všech názorových oponentů jako lidí mravně, psychicky, intelektuálně či jinak nezpůsobilých. Tohle všechno se totiž na „alternativních“ webech také najde. Zapomenout se přitom nesmí ani na neskrývanou nenávist, kterou příspěvky oněch webů vykazují vůči angažovaným a veřejně známým osobnostem, které zdůrazňují hodnoty jako je mezinárodní spolupráce, lidská práva, rovnost příležitostí, respekt k menšinám, mezináboženský dialog, solidarita s oběťmi nedemokratických režimů či s uprchlíky atd. Jedno jestli jste Bohuslav Sobotka, Angela Merkelová nebo papež František. Kýbly nenávisti na vás budou lity na všechny stejně.

Válka pro třetí tisíciletí

Kdysi to byla jenom zajímavá teorie, kterou se obírali vojenští analytici. Dnes už se ovšem jedná o praxi, kterou zažíváme všichni. Někdy na sklonku nultých let vznikl mezi vojenskými stratégy putinovského Ruska koncept takzvané hybridní války. Putinovský režim totiž začal v té době intenzivněji přemýšlet o tom, jak obnovit Rusko jako imperiální velmoc, „které se všichni bojí“ a která ovládá své „sféry vlivu“. V tomto plánu ovšem putinovcům zásadně překáží Evropská unie. Jsou v ní země, které kdysi patřily právě do ruské „sféry vlivu“. Navíc unie představuje z pohledu Rusů jakýsi podivný patvar, který nemá jasnou centrální vládu, silnou armádu a tudíž ani nemá právo na samostatnou existenci. Cílem tedy je Evropskou unii rozbít.

Každý si ale dovede spočítat, že do přímého vojenského konflktu s Evropou se putinovskému režimu nevyplatí jít. Rusko prohrává s Evropou i ekonomicky; a to na celé čáře. Jak tedy rozbít Evropu a rozšířit svůj vliv? Řešení tohoto dilematu má přinést právě hybridní válka. Ta je založená na vyvolávání lokálních vojenských konfliktů (jako na východní Ukrajině); obsazování nevelkých, ale strategicky či symbolicky významných územních celků (jako je třeba Krym); a krom jiného i vytváření informačního chaosu na „nepřátelském území“ (což je celá Evropská unie). A jsme u oněch alternativních webů. Popišme si vytváření informačního chaosu na drobném příkladu, který se týká Diakonie. Diakonie oznámí, že je připravena poskytnout ubytování uprchlíkům, kterým poskytne stát azyl. V prostoru „alternativních médií“ a v hlavách jejích čtenářů či přispěvatelů dostane tato informace „alternativní výklad“, že „Diakonie Československé církve evangelické hájí islámské vrahy a islamizaci“. O žádný alternativní výklad se samozřejmě nejedná; je to prostě zlovolná pitomost.

Když se ovšem takových zlovolných pitomostí kupí mnoho a dělá se to dostatečně dlouho, nejsou bez účinku: lidé se jsou čím dál méně schopni shodnout se na tom, co se kolem nich děje. A když nejsme schopni shodnout se na tom, co se děje, neshodneme se ani na tom, jak reagovat. Výsledkem je paralýza a neschopnost akce. O to putinovskému Rusku jde a s takovým účinkem taky koncept hybridní války počítá. Ovšem jen ve své první fázi, která se v konceptu nazývá „demoralizace cílové společnosti“. Následovat má „destabilizace cílové společnosti“, potom „vyvolání krize v cílové společnosti“ a následně „převzetí kontroly nad cílovou společností vnitřními silami napojenými na útočníka“.

Nekrmit!

Zní to všechno poněkud hrozivě a potenciálně to i hrozivé je. Na druhou stranu se za celou slavnou „demoralizací cílové společnosti“ skrývá docela primitivní princip. Jako první ho poznali účastníci internetových debat a zavedli pro něj termín „trolling“ a jeho vykonavatele nazvali termínem „troll“. „Troll“ je ten, kdo se účastní nějakého internetového diskusního fóra. Ne ovšem se záměrem, aby diskutoval, ale aby debatu rozvrátil – a tím se bavil. Činí tak pomocí záměrně provokativních, urážlivých, extrémních nebo od podstaty odvádějících příspěvků. Cílem je ostatní vyprovokovat k emocionální a pokud možno extrémní odezvě. Celkově se dá říct, že troll je někdo, kdo se tváří, že chce diskutovat, ale ve skutečnosti mu o diskusi nejde. Jeho cílem je prosadit svůj záměr, který s debatou vůbec nesouvisí. V případě internetových trollů je to vlastní pobavení.

Putinovští stratégové však trolling pozvedli na vyšší úroveň. Usilují vnést principy trollingu do celého mediálního a veřejného prostoru „cílové“ země. Podporují všechny „účastníky“ veřejné debaty, kteří rozdmýchávají emoce, nedůvěru, dohady, hysterii, konspirativní teorie. Záměrem je cílovou společnost „rozhádat“, znemožnit jí shodu a tím paralyzovat. K tomuto záměru se využívá každý, kdo se hodí. Ideologie nehraje roli. Internetová komunita si vytvořila proti trollům jisté obranné mechanismy. Jeden z nich zní: „Nekrmte trolly!“ Vyzývá účastníky k tomu, aby nedělali to, co troll chce; tedy nereagovali tak, jak očekává, tedy vyhroceně, hystericky, extrémně. Tahle internetová poučka platí i pro ony trolly vyšší úrovně, které teď u nás pozorujeme a zažíváme. Zároveň je zjevné, že nebude stačit. Na internetu třeba můžete otravného trolla vyloučit z debaty tak, že ho prostě zablokujete. Je něco takového ale možné i ve veřejném prostoru? Zvlášť takovém, který si zakládá na otevřenosti a demokratičnosti? Tohle bude potřeba promyslet.

Komentáře