Gungor dělá krásné věci

zdroj: americansongwriter.com/2013/08/song-premiere-gungor-wayward-torn/

zdroj: americansongwriter.com/2013/08/song-premiere-gungor-wayward-torn/

Jádro této americké kapely tvoří manželský pár – Michael a Lisa Gungorovi. Odtud tedy název jejich hudebního tělesa. Michael – syn pastora – vystudoval konzervatoř zaměřenou na jazz a poté se několik let staral o hudbu v jednom Michiganském sboru. V té době psal spolu se svou ženou písničky, které také začal vydávat – nejprve sám, poté i s větší kapelou pod názvem „The Michael Gungor Band“.

Toto uskupení bychom tehdy celkem snadno mohli zařadit mezi ostatní americké kapely hrající křesťanskou muziku, ale už tehdy se hudba Gungorů v něčem lišila. Vyznačovala se nápaditostí, kvalitním hudebním provedením a určitou svěžestí, která je často na americké křesťanské hudební scéně těžko k dohledání. Za dobrou (a vtipnou!) ukázku jejich tvorby z této doby považuji píseň „God Is Not a White Man“ (Bůh není bílý muž), kterou si můžete i s roztomilým klipem pustit na YouTube.

V roce 2010 kapela zkrátila svůj název na Gungor a vydala zlomové album „Beautiful Things“. V něm Gungor dál úspěšně víří vody křesťanské hudební scény – skvěle vygradovaná úvodní píseň Dry Bones album rockově nakopává do osvěžujících vln post-rocku či folku. Titulní píseň Beautiful Things zase udává téma celého alba. „Někdy se zdá, že se láska mění v prach. Tohle album je vyjádření naděje, že Bůh může dělat krásné věci z prachu v našich životech, že si nás Bůh může nějak použít – že si může použít naši poslušnost a lásku, naši chabou lidskou snahu, a stavět z těchto věcí Své království,“ píše o albu Michael.

Za zmínku určitě stojí i živé nahrávky, ve kterých kapela dále experimentuje a ukazuje jak schopnosti jednotlivých hudebníků, tak i zručnost a určitou odvahu při aranži svých písní. „Hudebně je to trochu zvláštní. V jednu chvíli paříme, pak si ale sedneme, vytáhneme banjo a pobrečíme si spolu,“ říká Michael. Poslední dvě alba ukazují, že zvuk kapely se neustále vyvíjí. V létě vydané „One Wild Life: Soul“ sice snad trochu staví na původních vlivech inde-folku a rocku, nejvíce se ale dotýká elektronického popu, jenž je podpírán orchestrálními party. Vývoj také zaznamenaly texty – ty jdou sice stále úspěšně do hloubky, ale již se nedají označit za explicitně křesťanské.

Manželé Gungorovi toho již mají hodně za sebou – jak hudebně, tak lidsky. Před rokem a půl se jim narodila dcera s Downovým syndromem; následně si museli projít obdobím kontroverze a zrušených koncertů poté, co Michael v jednom rozhovoru přiznal, že nemá tak velkou víru na to, aby věřil v doslovný výklad Geneze 1 (v jak odlišném světě to žijeme!). Jejich hudba je pro mě ale důkazem toho, že Bůh je skutečně schopen vytvářet z prachu našich životů něco krásného. Doufám, že při poslechu Gungorů tuto krásu také ochutnáte.

Komentáře