Jedna paní povídala

Prostor:
dvě místnosti nebo místnost a chodba
Příprava:
Vedoucí vymyslí příběh o bankovní loupeži nebo vykradení obchodu, který se bude podávat následujícím způsobem: „Musím teď rychle do nemocnice, tak mě dobře poslouchej. Zrovna tady vyběhl z banky lupič, který nesl –––. Měl na sobě –––,“ atd. Povídání by mělo obsahovat popis lupiče, jeho oblečení, co nesl, jak se choval, ale také slova jako zdálo se mi, že, nejsem si jistý. Příběh by neměl být delší než na papír velikosti A5. Vybere se jedno starší dítě, které zůstane v místnosti s vedoucím. Ostatní jdou do vedlejšího pokoje. Vedoucí přečte dítěti příběh. Poté se vpustí do místnosti druhé dítě, kterému (bez nápovědy) onen vybraný převypráví příběh svými slovy. Přijde další dítě a druhé dítě mu opět historku poví. Ostatní účastníci, kteří již hovořili, zůstávají v první místnosti a jsou potichu. A tak to jde dál, dokud není vedlejší místnost prázdná.
Konec hry:
Vedoucí všem účastníkům přečte celý původní příběh. Nyní přijde na řadu diskuze – na co se
zapomnělo, co se změnilo a co dokonce přibylo. Také se může poukázat na to, že vypravěč
uvedl nějaké informace jako nejisté, přesto byla dětmi předložena jako fakta. Skupina by se
měla zamyslet nad tím, jestli v životě fungují pomluvy na podobné bázi a jak se k nim podle
toho stavět.

Komentáře

Co na to říkáte?