Vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí…

Uprchlíci utíkají ze zemí, kde stát přestal fungovat, vládne násilí a korupce. Míří do demokratických zemí, kde se ctí lidská práva, vládne hospodářská prosperita. Všeobecná deklarace lidských práv jim zaručuje právo na volbu země, kde chtějí žít. Vstupují na kontinent, na němž se začínají lidská práva chápat jako privilegia pro bohaté Evropany.

Uprchlíci vědí lépe než my, že žádný stát nelze řídit jako dobře fungující fimu, kde vše řídí zákony toku peněz. Apoštol Pavel připomíná, že státní instituce musí dbát na vytváření právní kultury, aby svobodní lidé napomáhali zotročeným k získání lidské důstojnosti a vážnosti člena sboru. Věřící byli Kristem vykoupeni a nemají druhé zotročovat, ani se stávat otroky druhých. Stát má chránit obyčejné lidi před násilníky a prostředkovat mír. Proto se věřící mají modlit, aby vešlo ve známost, že věřící důvěřují v spravedlivý úkol státu. Autor listu Timoteovi připomíná, že věřící za této podmínky budou moci žít pokojným a zbožným životem.

Theodor Beza v 16. století připomněl křesťanským vládám v Evropě, a inspirovali se jím též američtí prezidenti John Adams a Abraham Lincoln, že „lidé byli stvořeni nikoli pro vládce, ale vládcové pro lid.“ Proto demokratičtí politici skládají přísahu a ve volebních programech berou ohled na vůli lidu. Pokud jsou voliči přesvědčení demokrati a  netouží po  vládě pevné ruky či monarchii nebo po marxistickém měkkém teroru kulturní a hospodářské revoluce, pak si vybírají ty programy, které opravdu nekecají a jsou splnitelné. Kdo dnes ví, že píseň o navrácení vlády do našich rukou, v podání zpěvačky Marty Kubišové, je slavný text písničkáře, pedagoga a kazatele J. A. Komenského? Schválně, podívejte se do Evangelického zpěvníku, kolik velmi dobrých písní od něj můžeme zpívat.

Aby se konaly svobodné volby, my byli nemanipulovatelní, a abychom odvolali korupční politiky, odmítali ony štvavé a žoviální, včetně prezidenta, je zapotřebí začít od církví. Do naší spirituality zahrňme starost o iniciativy synodu naší církve. Synod vytvořil místo kazatele pro práci s menšinami, společensky vyřazovanými a pro krizovou problematiku. Společnost funguje demokraticky, pokud se věřící stávají politicky citliví. Děje se tak při vědomí, že všichni bez rozdílu žijeme před tváří Boží, před horizontem pravdy či „sub specie aeternitatis“. Masarykův „zorný úhel věčnosti“ nás vede k odpovědnosti v naší přítomnosti. Zde začíná podíl na vládě v zemi, v níž žiji.

Komentáře

Co na to říkáte?