Malá víla

Anna Burtantová

Anna Burtantová

Je nejspíš neděle podvečer a vracíme se autem ze šachového zápasu. Přijíždíme do městečka, nejprve na dolní náměstí s kašnou. V ulici před námi se náhle objevují průrvy, ze kterých se sype písek a tečou prameny vody. Jsou stále větší. „Viděli jste někoho živého?“ zeptá se někdo a  otázka zůstane viset ve  vzduchu. Ulice se kroutí nahoru. Zbývá táhlé stoupání, ve kterém se ulice obstoupená z obou stran domy narovnává, a my vidíme horní náměstí. Je zarostlé divokou vegetací. Teprve teď na nás definitivně dolehne pocit něčeho zlověstného.

Uplynulo snad několik hodin. Je šero, tma. Jsme roztroušeni ve věžích kostelů a na cimbuřích nad hořením náměstím. V městečku nikdo nežije, jen zvláštní bytost – malá víla. Každý sám za sebe se s ní setkáváme s úmyslem přežít a uniknout z městečka. (Podařilo se to jeho obyvatelům?) Jednou nám zašeptala nápovědu: „Jsem taková, jakou mne chceš mít.“ Budeme-li pozitivní, bude i ona. Propadneme-li beznaději a strachu, stane se hrozivou i ona k nám. To vše teď víme. Jednomu z nás se daří chovat nenuceně, a když stojí s malou vílou na kraji zvonice, svrhne ji dolů. Vidí, jak se její tělíčko začne po dopadu na zem proměňovat v prach a vítr jej začne rozfoukávat. Začíná tušit, že i on prohrál. Že malá víla není materiální, ale pouze odrazem naší mysli.Jak se tedy dostat z městečka? Sen končí letmou intuicí: být radostný a veselý, aby taková byla i malá víla. Nechat si vílou ukázat dolní náměstí, dovést se od ní na kraj městečka…

Může mít ale tato dvojí hra úspěch, i když je dovedená k dokonalosti? Mohu přežít, aniž bych se před vílou přetvařoval? Je možné řešení bez schizofrenie?

M. na něj přišla ráno hned. Jestliže je malá víla funkcí našeho mozku, je možné městečko oživit z jeho vlastní moci. Průrvy v silnicích se zacelí, vegetace ustoupí, objeví se lidé. Působivé. Otázka již není, jak se dostat z městečka, ale jak jej zachránit. Své dilema vyřeším za cenu toho, že v něm zůstanu a opustím jej až někdy v budoucnu, pokud vůbec. Malá víla odráží naši úzkost, touhu jí uniknout i alibi, které si přitom osvojujeme. Problém i jeho řešení jsou v nás. #radikální konstruktivismus

Komentáře

Co na to říkáte?

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.