Číselná symbolika V.

S velkými čísly už ta klasická číselná symbolika má jen málokdy co do činění. Brzy už se podíváme na gematrii, tedy hraní si s faktem, že číslo znamená zároveň písmeno. Tam pak právě velká čísla hrají zajímavou roli. V symbolice čísel jako takových jsou ale velká čísla většinou jen násobkem čísel menších a podle toho se pak dá usuzovat na jejich případný skrytý význam. Jan Heller to ukazoval na čísle 32: Tolik bylo králů, poddaných syrskému Benhadadovi (1Kr 20,1.16). Je to historické číslo, nebo symbol? Nevíme, ale dost možná symbol. Zhruba o tisíc let dříve měl král Zimrilim z Mari za spojence krále třiceti dvou měst, i když v jiných kronikách se píší jiné počty. Dost možná to chce říci, že vládce, kterého poslouchají „králové“, je vlastně „velkokrál“. Jako takový vládne nad celým světem a víme, že číslo světa je čtyřka, takže tu je 32 jako dvojnásobek dvojnásobné čtyřky. Ale jsme opravdu jen na poli dohadů. Jen výjimečně můžeme usuzovat, že se v nich skrývá nějaký samostatný symbolický význam.

30 je číslo dospělosti. Patriarchové plodí ve třiceti letech prvorozeného (Gn 11,14. 18. 22), třicet let je dolní věková hranice při sčítání Izraele (Nu 4,47), Josef přichází v tomto věku před faraóna (Gn 41,4), David ke království (2Sam 5,4) a Pán Ježíš v tomto věku začíná veřejně vystupovat (L 3,23). Druhý zajímavý motiv se objeví v Ex 21,32 – 30 stříbrných je odškodné za zraněného otroka. Na to zřejmě navazuje prorok Zachariáš (11,12), kde byl takto oceněn Hospodinův prorok a tím nepřímo samotný Bůh. Tento motiv se vrátí v evangeliu (Mt 26,15; 27,39) při Jidášově zradě.

40 je po sedmičce a dvanáctce nejdůležitější číslo starého Východu. I u něj můžeme vytušit astronomický původ – po 40 dní není viditelných sedm hvězd Plejád v tehdy zásadním souhvězdí Býka. Je to doba ohrožení, doba zkoušky. Jako doba potopy (Gn 7,4.17), doba zkoušky pro ninivské (Jo 3,4), roky putování pouští (Nu 14,33n; 32,14; Ex 16,35; Joz 5,6), 40 dní byl Mojžíš na hoře (Ex 24,18) i Pán Ježíš na poušti (Mk 1,16; Mt 4,2) – proto 40 dní trvá předvelikonoční postní doba. Tolik dní se zjevoval po vzkříšení učedníkům (Sk 1,3). 40 dní šel Eliáš v síle andělského pokrmu až na Oréb (1Kr 19,8) a 40 dní provokoval Goliáš Izraelské, nežli jej David přemohl (1S 17,16). Pro francouzštináře roztomilá drobnost: slovo karanténa je odvozené od číslovky „quarantaine“ – 40, protože tolik dní musely čekat lodi v přístavu, pokud bylo podezření na nějakou nákazu.

50 a spolu s ní 49. Ta čísla je možno v Bibli často zaměnit – třeba králům se do let vlády započítával rok nástupu a odchodu, což působí zmatky. Podle Lv 25,8 čekáme čtyřicet devět let, ale ve verši 10 už je řečeno „léta padesátého“. Předně je to (zaokrouhlených) 7 x 7, tedy jakási sobota sobot (Lv 25,1-11). Čas milostivého léta, pokoje a odpuštění. 50 dní po Velikonocích přichází Letnice (pentekosté = (řecky) padesátý).

Komentáře

Co na to říkáte?

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.