Prostor a čas aneb veličiny ve vědách

Tématu měsíce tentokrát využili redaktoři Barbora Karešová a Zdeněk Kříž, aby si pozvali hned dva hosty, kteří jim pomohou nahlédnout pod pokličku fyziky a teologie, jejich možností a problémů a vzájemných styčných bodech. Dnes už nejsou v konfliktu, jak tomu bylo v některých historických etapách, naopak jsou schopny se i vzájemně inspirovat v cestě za poznáním. O tom a mnohém dalším si s našimi redaktory přišli popovídat student teologie a hudebník Daniel Knotek a vývojový pracovník pokročilé elektroniky s mnohaletým zájmem o astrofyziku, kosmologii a částicový výzkum, Ing. Petr Pavlata.B: Je současná fyzika v souladu s náboženstvím?P: Jde o to, že dnešní fyzika má určitý problém sama se sebou. Máme dnes ověřené pozorování mnoha dějů, které současná fyzika vysvětlit neumí, a naopak jsme doposud nepozorovali děje, které jsou již dlouho dobu teorií předpovězeny, technologická úroveň už je dostatečná, nicméně pozorovány nebyly.D: To je je konec konců zápas o poznání, které dělá vědu vědou, ta se vždy setkávala s fenomény nad rámec svých schopností. Dříve, dejme tomu, to nějaká silná náboženská struktura držela pod pokličkou. Nebyli to lidé, kteří byli hloupí, nebo kteří to úmyslně skrývali. Byli to strážci moci, nějakého světonázoru. Byla to obrana proti chaosu. Ale nikdo nikdy nezabrání tomu, když se objeví nový mozek s novou teorií, aby dřív nebo později to – lidově řečeno – neprasklo. Dnes, konec konců, v CERNu je to krásně vidět. Postavil se sofistikovaný komplex – urychlovač, který mám zkoumat na základě urychlených částic všechny tyhle velké věci, které vedou až k filozofickým otázkám. Kde co začíná, kde co končí, co dělá hmotu hmotou…

Kde co začíná, kde co končí, co dělá hmotu hmotou…

P: Přesněji je účelem zařízení navozovat podmínky při vzniku vesmíru – krátce po velkém třesku. Pokusit se pochopit děje, které vedly k vytvoření vesmíru takového, jaký je dnes.

D: Máme zde dvě skupiny vědců: jedna sorta je (a to nutně nemusí být ti starší), která celou svou kariéru pracovala na základě toho, jak fyzika fungovala povětšinu jejich života a v čem vyrůstali. V podstatě zle říct, že pro ně znamená naměření něčeho, co “nesedí”, popření jejich dosavadní práce. Ne, že by ji to odepsalo. Odepsaná není, protože je v historii poznání, ale je překonaná nebo neplatí.
Pak tam je druhá sorta – ta novátorská a progresivní, která doufá ať už v další posun, nebo obecně v emancipaci poznání. Soustředí na sbírání anomálií a hledání cesty, jak s nimi naložit.
To je ve všech vědních oborech. Lidský faktor v poznání hraje vlastně nejzásadnější roli. Nikdo jiný než člověk se poznání v takové míře nevěnuje. To člověk vymyslí měřící soustavu, která nám dodá údaje pro další výzkum a přesnější popis. Jenže nejprve musí mít jasnou představu, a vědět, co chce měřit. Musím mít metodiku, se kterou do toho procesu vstupuje, stroj to sám od sebe neudělá.

B: Ale i tak se občas dospěje k hodnotám, se kterými si vědci nevědí rady. Vzniknou temná území, která přinášejí víc otázek než odpovědí.

P: Lidé, kteří pracují ve výzkumu, které já znám, víceméně chtějí hledat anomálie. Chtějí bořit ty obecně přijímané teorie. Myslím, že v současné době ten inovátorský proud už převládá. Jeden vědec v CERNu poznamenal, že jsme na podobné úrovni kolem roku 1900, kdy jsme viděli, že stará newtonovská fyzika už nestačí k pochopení světa a že jsme před novými dveřmi. Už těch rozporů začíná přibývat a pohled, který vychází z existujících teorií si odporuje. Máme tady relativitu, u které víme, že nějak funguje. A máme tady kvantovou fyziku, o které víme, že nějak funguje. Ale spojit je je v současné době prakticky nemožné. Snaží se o to několik směrů, ale nikomu se to nepodařilo.

Chtějí bořit obecně přijímané teorie.

Z: Temná území jsou i v teologii. Otázka “co bylo před stvořením světa” vlastně nedává smysl. Podívejme se například na hebrejskou bibli: začíná písmenem Bet (tedy B). Proč nezačíná písmenem Alef (“A”)? Protože písmeno Alef je neznělá souhláska, nelze ji vlastně vyslovit. Svůj zvuk získává až v kontextu slova, ve kterém ji vyslovujeme. Bible tedy začíná písmenem B. B je jako brána, která vybízí ke vstupu, nicméně to co je/bylo před tím nám právě proto dle tradičního výkladu nepřísluší zkoumat.

CERN – Evropská organizace pro jaderný výzkum. Mezinárodní instituce založená v roce 1954 jako sdružení pro spolupráci evropských států v oblasti základního výzkumu. Cílem je hledat odpovědi na otázky jako: Co je hmota? Jak se vesmír a hmota utvářeli v minulosti a jaká bude jeho budoucnost? Svou činností také přispívá k rozvoji mnoha technologií, dnes už běžně užívaných veřejností, např. World Wide Web.

 

Komentáře

Co na to říkáte?

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.