Zastínění Marie

Advent je dobou pokročilého těhotenství. Příbuzní nervózní a pořád se ptají: „Tak co? Kdy už?“. Bříško je tak velké, jako by nastávající maminka měla explodovat. Už brzy přijde na svět. Strach z porodu převažuje touha dítě vidět na vlastní oči, seznámit se s ním, vidět jej tváří v tvář, zjistit, co to je za bytost, která přibude do rodiny. Všechno se musí připravit a stihnout ještě před porodem, vymalovat, nakoupit nábytek, zdědit výbavičku, připravit tašku do porodnice…všichni tak trochu zešílí, kamarádky nastávající maminky společně hledají dárky a vymýšlí různá překvapení. V ideálním případě. V poslední době mám kolem sebe velmi mnoho svobodných maminek, které se rozhodly nového člena rodiny přivítat s vírou v Pána Boha, svoji rodinu a kamarády, že jim pomohou. A i zde radost převyšuje strach z budoucnosti. Když už je bříško na prasknutí, tak se lze už jen radovat a těšit.
Příběh Marie mohl také být příběhem svobodné matky.

Příběh Marie mohl také být příběhem svobodné matky. Nechybělo málo a její nastávající ženich si mohl říct, že anděl, který se mu ve snu zjevil je jen jeho utkvělá představa, která mu bere kuráž Marii odepsat. Že prý jě těhotná z Ducha Svatého…kdo ví, kde k dítěti přišla.
Zrovna před nedávnem jsem četla o tom, za jakých podmínek se lidé brali v Izraeli za Augustovi vlády. Celý proces byl více majetnický než romantický. Ženich s nevěstou se nejprve zasnoubili, vyměnili si majetkové dary, vypili společně víno a pak už byli oddělení výhradně jeden pro druhého a čekalo se, obyčejně rok, na svatbu. Pokud by se však o svatební noci ukázalo, že nevěsta byla nevěrná, v lepším případě její rodina musela ženichovi vrátit všechen jeho majetek a zaplatit ještě něco navíc. K tomu byla dcera označena za zhýralou a naděje na to, že by našla nového ženich byla mizivá. V horším případě by mohla být též ukamenována. Kdyby byla, nedej bože, těhotná, pak zůstala na krku s děckem rodičům a po jejich smrti bez ochrany. Všechno záleželo na ženichovi, jak se k celé záležitosti postaví.
Marie otěhotněla někdy v březnu. Byla to mladá puberťačka a byla zasnoubená s tesařem, obyčejná dvojice. Přišel k ní anděl. Chudák holka nechápe, co se děje, ale dobře rozpoznává, že jde o božího anděla. Nebojí se a mluví s ním. A on jí říká, že bude mít dítě. A že ho počne v lůnu. Jenže ona ještě jaksi ještě nikdy s nikým nespala, tak nechápe, jak to jako anděl myslí, když zjevně musí vědět, že technicky je to dost nemožné. Anděl se však nenechává vyvést z míry. Maria totiž počne z Ducha Svatého. Lk 1,35: Anděl jí odpověděl: „Duch svatý na tebe sestoupí a moc nejvyššího tě zastíní. Protože to, co se ti narodí, to svaté, bude nazváno Syn Boží.“
Tak zaprvé. Lze dost dobře předpokládat, že spolu mluvili Aramejsky. V Češtině máme Ducha Svatého mužského rodu, tak nám to přijde takové samozřejmé, že Duch Svatý je jako mužský element a Marie tak s ním počne dítě. Ale Duch Svatý v řečtině, v níž máme Lukášovo evangelium, je rodu středního, což nám tuto představu trochu nabourá. Co nám ji ovšem rozboří zcela je fakt, že v Aramejštině je Duch Svatý rodu ženského. Ráda říkám „Ducha Svatá“, ale to zní divně, tedy „Duše Svatá“. Tato Duše Svatá je poslána od Boha Otce, aby sestoupila Marii a darovala jí kus sebe sama, svého Syna. Bůh Otec Marii zastíní. A to, co se narodí je Syn, jež se vzdal všeho a vydává se všanc tomuto světu. Nebeští rodiče svěřují to nejcennější mladé dívce a důvěřují jí, že se o Syna dobře postará. Jako by ho Otec a Duše dávali k adopci, toho, jak říká Kol 1,16: „v němž bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.“ (ČEP) Tento je zasazen jako semínko do lůna mladé odvážné slečny.
Je zasazen jako semínko do lůna mladé odvážné slečny.
V ten moment ji celá Svatá Trojice vystavila neskutečnému nebezpečí. Obrátili jí život naruby. Bůh se zmocnil její budoucnosti. Ale stálo to za to. Ačkoli Marie ve svém životě kvůli svému povolání být matkou Svatého, zažila mnoho bolesti, střežila vše ve svém srdci a odvážně a s láskou dovedla svého syna k dospělosti. Zvládla to výborně.
A v tento svatý čas si všichni připomínají, že se narodí. Obchody vystavují světýlka, všechno je najednou takové slavnostní. Tak jako všichni běhají kolem nastávající maminky, tak i my běháme kolem nastávajících Vánoc. Ještě je třeba nakoupit, ještě je třeba vymalovat, sejít se a něco připravit. Narodí se miminko, Král vesmíru, obyčejné holce z vesnice. Narodí se nám, znovu a opět. Do lůn našich srdcí kéž jej zasadí Duše Svatá, kéž nám svěří svého Syna, Svatého, a v našich rukách, ústech v našich životech tak zranitelného. Andělé již zpívají, přidejme se k nim. Nám, nám, narodil se.
Komentáře

Co na to říkáte?

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.