Genius Alaina Badiou

Na konci října do Prahy zavítal jeden ze současných nejvýznamnějších filosofů Alain Badiou. Velký sál městské knihovny byl přeplněný posedávajícími lidmi. Alain Badiou zvolil velmi lidskou přátelskou formu sdělení. Přizpůsobil svoji promluvu Čechům a lichotil jejich kulturnímu dědictví. Volal po novém, ne však po zbrklosti či přetrhání kořenů, ani po něčem převratném. Naopak se silně vymezoval proti pojetí kapitalismu jako „konce dějin“. Stále je třeba budovat, vyvažovat, nesmířit se s faktem, že zatímco je značná část planety neuvěřitelně chudá, většina peněz a moci dlí v rukou několika málo oligarchů. I způsoby naší komunikace – ač se postupem času značně rozšiřují – mohou být a jsou snadno manipulovány, facebook je také něčím vlastnictvím.
Volal po variantě svobodné a moderní sociální odpovědnosti.

Volal po novém objevení solidarity mezi lidmi, po variantě svobodné a moderní sociální odpovědnosti. V kontextu naší země pak upozorňoval na to, že nemusíme jen kopírovat západ, upozorňoval na smysl událostí, jako bylo Pražské jaro i přes jeho tragičnost. Na výzvy z publika, máme-li tedy připravovat revoluci, odpověděl klidně: „Není problém revoluci začít, je problém vědět, co po ní.“ A odpověděl snad i na tuto otázku Alain Badiou? Těžko říci, snad naznačil, že je nutnost se ptát, a snad naznačil i zdroj, který nám může nabízet dost inspirace, smyslu a síly, když na závěr své promluvy citoval Rimbaudovu báseň Genius:
„On je láska a přítomnost, neboť způsobil, že dům je otevřen pěnivé zimě a povyku léta, on, který očistil potraviny a nápoje, on, který je sám půvab prchavých míst a sama nadlidská rozkoš zastávek. On je láska a budoucnost, síla a láska, kterou my, vězíce ve zlobách a rozmrzelostech, vidíme letět po bouřlivém nebi a po praporech nadšení. On je láska, on je dokonalá a znovuvynalezená míra, on je podivuhodný, netušený důvod a věčnost.“ (překlad Vítězslav Nezval)
Komentáře

Co na to říkáte?

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.