Houšť a spoušť Euromaidanu

Euromaidan 27.11.2013 | zdroj: wikipedia.org

Euromaidan 27.11.2013 | zdroj: wikipedia.org

V posledních měsících, od listopadu po současnost, jsme, alespoň mediálně, postavení před bouřlivou, složitou a chaotickou situaci, odehrávající se na Ukrajině. Všechny tři zmíněné přívlastky platí a všechny nám oddalují pochopení ukrajinských dnů, soustředěných, jak lidsky, tak dějem, na Kyjevské centrální náměstí, a to na Náměstí Nezávislosti (v ukrajinštině „Maidan Nezaležnosti“). Proto, ve snaze přiblížit se, a snad i víc porozumět problému, vezměme si „houšť a spoušť“ Euromaidanu postupně, v pár bodech. Obecně je třeba říct, že se jedná o sérii demonstrací a nepokojů započatých 21. listopadu 2013. Ve zmíněném Kyjevském centru se toho dne shromáždilo přibližně 2000 lidí s cílem protestovat proti pozastavení podpisu asociační dohody s Evropskou Unií — dohody, která vede k integraci/začlenění Ukrajiny do Evropské Unie. S tím souvisí i výrazné volání po rezignaci současného ukrajinského prezidenta, Viktora Janukovyče, a jeho vlády — namnoze právě kvůli orientaci na ruskou politiku. V následujících dnech, již 24. 11. se k protestům přidává počet mezi 100 000 a 200 000 lidí. S hesly jako „Ukrajina je Evropa!“, ukrajinskými a evropskými vlajkami v rukách a s národní hymnou v hlasivkách se demonstrace rozběhly v kolosálním rozsahu. Odpor proti potenciálnímu, Moskvou řízenému, nedemokratickému impériu ve vizi Viktora Janukovyče se však setkává s potlačováním. Jak naznačuje rozhovor s Milanem Balahurou, ukrajinské dění je plno násilností a dokonce i obětí na životech.

… jsou zde navíc i další strany, které situaci komplikují, např. výrazná protestní účast extrémi- stických skupin (s fašizujícími a nacionali- stickými rysy).
Násilnosti se navíc dějí na pozadí porušování lidských práv a svobod. Mnohé lidskoprávní organizace (např. Člověk v tísni) reflektovaly tak zvané „pendrekové zákony“, schválené vládou v době protestů, které nakonec (pouze) formálně pominuly s demisí dosavadní ukrajinské vlády premiéra Mykoly Azarova. Jejich obsahem a důsledkem bylo výrazné omezení lidských svobod, např. v oblasti sociálních prostředků, jako internet a mobilní sítě (např. blokace operátorů v době střetu policejních jednotek — Berkutu — s protestujícími), tak sankce, např. zatýkání, za účast na protestech a viditelnou příslušnost k protestujícím (nošení ochranných prostředků apod.). Nad problematické a nelidské jednání vlády jsou zde navíc i další strany, které situaci komplikují, např. výrazná protestní účast extrémistických skupin (s fašizujícími a nacionalistickými rysy). Proniknout do útrob ukrajinského problému znamená více, než přečíst 2500 znaků této stránky. Je mnoho prostředků, jak se zajímat — různá média, internetové deníky, stránky lidskoprávních organizací… Jde o to, vykročit k tématu a konfrontovat se s ním. Protože, jak řekl v rozhovoru v deníku Respekt uznávaný historik Timothy Snyder: „Pokud bude demokracie na Ukrajině potlačena, může se to stát i v jiných zemích, dokonce i v těch, které jsou členy EU. Takže i kdyby se Evropané o Ukrajinu nezajímali, nemají na výběr. Jde o budoucnost EU.“

Komentáře

Co na to říkáte?

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.