Využití hopsinkové šťávy v reálném životě

Ilustrační foto

Ilustrační foto

Maminčina rada vždy, když se mi nepodařilo vzlétnout byla: „A napil ses dostatečně hopsinkové šťávy?“ A pokaždé se schlíplýma ušima, co to šlo, poněvadž zas takový ušní cvičitel jako pes (ač mám psí život) nejsem, musela být odpověď záporná, i když by kolikrát tento lektvárek byl jasným řešením.

Tak tedy co se skrývá pod pojmem? „Šťáva z hopsinek je velmi dobrá. Je to tajný elixír, po kterém méďové gumídci skáčou a lidé dostanou obrovskou sílu. Účinek však trvá pouze jednu minutu a na lidi působí jen jednou denně.“ (Tak hovoří slovník chudých.)

Ale, představte si ten fór, máte celou jednu minutu, díky zprostředkování tohoto přírodního zdroje, bez konzervantů a barviv, na to, abyste mohli udělat pro ostatní nepijany nemožné! Stěhování domů by najednou bylo až příjemně strávenou minutou s přáteli, když už se sejdete, dáte po kalichu a tradá, od otravných sousedů.

Ba dokonce si myslím, že cestování s pořádnou šťávou je více než zaujímavé. Nějaký šikovný matfyzák by napsal pomocí našich zdařilých fyzikálních zákonů prográmek, kde by na začátku stál určitý počet sil, v podobě bytostí s lahví „hopsu‘‘ v pacce, mířících na totéž místo. V bodě A pak všichni jako jedna síla vyskočili, a do bodu B následně přistáli, povětšinou buď zmrzlí díky příliš vysokému stoupání, nebo ohořelí protože doletěli ještě výšej, či rozpláclí, díky pozdnímu přes minutové­mu přistání.

Osobně si myslím, že by kdejací zlí národové či jiné potvory, chtěli využít tento více než dokonalý nápoj, postavili by vojsko, a to by každou jednu minutu bojovalo, třebas by navzájem na sebe házeli vlaky, obchodní centra či mrakodrapy, a přitom si všichni ještě vesele přihopsávali, jak je to již z tohoto moku vidno. Je pravda docela bych sice uvítal, takto procestovat celý svět, kdyby mi vedle na dvorečku semo tamo přistála pyramidka, či vrchol Čomolungmy, ale nevím co na to ostatní zvířátka ze zahrady, ač jak znám na naší verandě květináč petúnií, jemuž by se honila hlavou jediná myšlenka: „No tak ne. Už zase.“

Totiž kdybychom věděli víc o tom, proč si květináč petúnií myslel právě tohle, věděli bychom toho o podstatě vesmíru více, než teď, ale dále bychom se mohli zabývat využitím šťávy, jakožto zdrojem naprosté nevídanosti až do omrzení, které by zase tak dlouho trvat nemuselo.

Vzdor těmto předpokladům, proroctvím a vídanostem, můj názor je takový, že šťáva by neměla chybět v žádné domácí lékárničce, tedy pro případ opakovaného nezdaru vzlétnout.

Komentáře

Co na to říkáte?