To se řekne lehkost žití

To se člověku řekne, aby napsal fejeton o lehkosti žití, a člověk si myslí, fajn, zní to sice trochu šíleně, ale vím, o čem je řeč. A pak člověk před Vánoci onemocní a nestihne udělat naprostou většinu toho, co před Vánoci chtěl, o Vánocích prakticky nic nejde podle plánu, na Silvestra se člověk dozví, že zatímco byl přes svátky doma, ve školním bytě mu praskla trubka u záchodu a vytopil půlku domu, a když fejeton už opravdu hoří, musí dělat zkoušky…

Tedy asi takové je to s tou lehkostí žití.

A zatímco člověk se chystá oslavovat Silvestra, na ulici potká někoho, kdo nemá kde a s kým oslavovat, a člověk dost dobře neví, co s tím, a už jde hrozně pozdě a rodina ho čeká a jako omluva to zní strašně, i když je to pravda.

Kromě toho člověk, místo aby psal fejeton nebo se učil na zkoušky, čte na stránkách UNICEFu o výpravě do Guineje — o tom, jak se tam děti chodí učit v noci do parku, kde je dost světla od pouličních lamp, v některých oblastech musejí lidé chodit pro vodu patnáct kilometrů, děti jsou podvyživené a mají malárii a jejich mladé matky nevědí, jak se o ně správně starat. A člověk si řekne, co je proti tomu prasklý záchod.

I takové je to s tou lehkostí žití.

Z první zkoušky jsem mimochodem dostala za A; a Vánoce byly hrozně fajn.

Komentáře

Co na to říkáte?