Nikdy si od toho neodpočinu

Matěj Páral

Matěj Páral

Rozhovor s Matějem Páralem

Proč věříš?

Věřím, protože mi nic jiného nezbývá. Je tu rea­lita a s tou se musí člověk nějak vyrovnat. Nezdá se mi reálné, že to tady všechno existu­je jenom tak.

To, že „svět tak nějak jenom je“ ti přijde neúnosné?

Beru to tak, že je to minimálně padesát na padesát. Buď nic nemá význam, pak je to všechno pouze nahodilé a nemá to smysl řešit. Nebo je to naopak.

Já se teď trochu ztratil…

(smích) Je to jako klíč k poznávání rostlin — rozřazuje se ti to. Máš základní odpověď na otázku „je Bůh?“: ano nebo ne. Jestli Bůh není, tak je to slepá ulička — nula — to řešit nemusíš. A nebo Bůh je; to tě rozřadí do dalších témat až se dostaneš — nakonec — k tomu petrklíči.

Jasně. A nebo ta otázka vůbec nemá smysl.

To je možný. (Směje se.) To je pak potřebí sestrojit nějaký jiný klíč k určování rostlin, podle kterého bychom to rozřazovali jinak. Já se chystám, že bych něco takového rád sestrojil. Takový současný katechismus. Výchozí otázka bude: Jde o něco, nebo o nic nejde? Pod to se možná vejde i rozřazení, jestli není otázka po existenci Boha strukturálně chybná.

A odpověď máš?

Nemám, ale tak nějak ji tuším. Chtěl bych to nastrukturovat do několika málo stránek. Nemuselo by to být nutně dogma, ale spíš jako námět k diskuzi. Někoho to třeba naštve, s tím se počítá. Ale měla by tam být jasná struktura toho rozřazení.
Pokud život nějaký význam má, tak jediný, kdo by to mohl vědět, je Bůh.

Ty tedy, dle své víry na tu první a základní otázku odpovídáš „ANO“?

Ne. Já jen říkám, že pokud o nic nejde, tak to nemá smysl řešit.

Chápu. To bylo tedy obecně a jak to máš osobně?

Čistě osobně? Tak to je složitější, ale to bych do toho nemíchal. (Směje se.) Do této základní otázky to nemůžeš míchat.

Zpět k té základní otázce „proč věříš“?

Protože mě to rozřadilo podle tohoto klíče.

Ono?

Ta realita. Ono tě to rozřadí. Co jiného tu mám řešit? Řešit, že Bůh není, nemá význam.

Jsou ale lidé, kteří se bez otázky Boha obejdou…

Mohou se obejít, ale je to vlastně jedno. Je pravda, že ta realita stojí i bez té otázky. Ale je otázka, proč ta realita existuje.

Mám pocit, že jsme se nikam nedostali…

Ne, ne, dostali. Dobře, přiznávám, že je to moje emoce, že nerad řeším věci, které nemá smysl řešit. To je moje osobní zátěž ve struktuře, kterou se snažím vystavět neutrálně.

Matěj Páral (1976)

Jsi agnostik?

Určitě ne, právě naopak. Ale Bůh (pokud je) přesahuje naše chápaní, tak by mohl vědět, jaký význam má tenhle život. Já to nevím. Když odbourám iluze, tak si myslím, že život význam nemá. Pokud Bůh je, tak také třeba ví, že život význam nemá. Nebo ví, že ten život význam má. Ale já to nevím. Pokud život nějaký význam má, tak jediný, kdo by to mohl vědět, je Bůh.

Existuje zjevení?

Já si myslím, že je zjevení v Bibli. Zjevení existuje. Samozřejmě jsou i jiné normativní texty, které — přiznám se — nemám nastudované, a které bych asi nastudovat měl. To přiznávám z čistě abstraktního hlediska, nicméně z čistě osobního hlediska si myslím, že Bible jako normativní text je zcela zásadní. To zjevení zkoumám a snažím se v něm najít, jestli to má nějaký význam a jestli to má smysl řešit.

Přináší ti to něco do života?

Nemyslím si, že víra je tu od toho, aby měnila život k lepšímu. Jestli Bůh není, tak je jedno že víra samotná tě kultivuje. Pokud Bůh není, tak to nemá význam ani v tom dobrém, ani v tom špatném. Ty si myslíš, že to má význam? Já na teologii chodil jenom jeden rok, já to nevím. (Směje se.)

Chceš aby Bůh byl, nebo raději aby nebyl?

Bylo by to jednodušší, kdyby nebyl. Nemusíš to řešit.

Z teologie jsi utekl k architektuře. Jsou to dva různé světy, nebo mají něco společného?

Určitě. K architektuře jsem dostal přes papírové modely z Ábíček, a vlastně jsem ani nevěděl kam jsem to vlezl. A až zpětně přes přednášky z dějin umění a architektury a přednášek z filosofie mi došlo, že tam je spojitost s teologií, kde se řeší nějaký celkový význam. A tehdy mě to začalo bavit. Pochopil jsem, že ty baráky vypovídají o tom, co si lidé myslí. Promítá se to do toho. Buď vědomě nebo nevědomě. Jako se filosofické systémy promítají do umění, tak stejně tak se promítají do architektury. Protože architektura je v zásadě strukturální věc — stavba, tak i filosofie je stavba nějakého systému. V zásadě ty domy obkreslují stavbu toho systému, který je ve společnosti myšlený. Architektura kopíruje konkrétní filosofii té konkrétní doby.

Dík za rozhovor.

Nemáš zač. (Směje se.)

Komentáře

Co na to říkáte?