Druhým Shakespearem do roka a do dne

21-22

William Shakespeare (pokřtěn 26. dubna 1564 – zemřel 23. dubna 1616)

William Shakespeare (pokřtěn 26. dubna 1564 – zemřel 23. dubna 1616)

Potlesk, úklona a pryč z jeviště. Vánoční hra, přes mnohaleté zkušenosti v nás zůstává spousta emocí. Letos jsme se totiž nezapojovali jen poslední měsíc jako herci, ale celý rok i jako scénáristé.

Když tento nápad zazněl poprvé, nebyl ani myšlen zcela vážně. Šlo spíš o chvástání: Dokážou to oni, dokážeme to i my!

První přípravy začaly už v lednu. Jelikož nešlo o jednoho autora, ale tým přibližně 10 lidí, raději jsme zavrhli zpracování jednoho delšího příběhu. Vyhrála forma, kdy na scénu nejprve nastupuje skupina „průvodců“. Ti si mezi řečí vzpomenou na nějaký biblický příběh, načež na jeviště přichází jiní herci a zmíněný příběh předvádí. Typická osnova her našeho dětství. Tehdy „průvodcovali“ andělé, jindy čerti, či třeba pastýři.

My jsme za tuto jednotící dějovou linii zvolili setkání mládeže, kde se diskutuje o tom, kterou biblickou událost zpracovat do scénáře. Tím, že jsme hráli sami sebe, naše role dosáhly autentičnosti. Děti dostaly jednotlivé biblické scénky, na kterých se mohly vyřádit.

Základ vymyšlen, biblické příběhy zvoleny. Pro usnadnění si jejich zpracování rozdělujeme do dvojic, díky čemuž získává celá hra obrovskou bohatost. Jedna scéna přenesena do moderní doby, ve druhé herci téměř doslova citují dlouhé biblické pasáže. Jedna založena především na vtipných dialozích, druhá pantomimická. Právě tato úžasná rozmanitost se všem vryla do paměti.

Dalším nezapomenutelným prvkem je štrůdl. Ten nejprve na hadův popud upeče Eva Adamovi. To se zalíbilo autorům ostatních částí natolik, že jej zakomponovali i do dalších obrazů. Zatímco herci se na jevišti střídají, jablečný závin zůstává. Děj je plynulejší a představení dostává název „The Štrůdl Story“.

Se začátkem školního roku začíná opět práce všech mládežníků jako celku. Společně už vše sepsané ještě „vyšperkujeme“. Také je třeba napsat repliky nám, mládežníkům. Tomuto účelu věnujeme jeden celý víkend. Po něm už je scénář kompletní.n n n

Abychom celou práci dotáhli do konce, pomáháme farářce rozdělit role   dětem, režírovat, technicky vymyslet a namalovat kulisy, doprovázet zpěvem a nástroji. Zde už naštěstí neleží všechna odpovědnost na nás.

Byl to běh na dlouhou trať, a proto není divu, že v cíli jsme plni emocí. Ale i od cílové pásky jsme už vzdáleni rok. A jaký je pohled z odstupu? „Já si málo vybavuji samotnou vánoční hru, spíš si vybavím právě ty přípravy, ta setkání,“ komentuje naše farářka.

A to je také důvod, proč bych podobný projekt doporučila ostatním. Společná práce stmeluje. Přibude společných zážitků (a nezapomenutelných hlášek). A když je vše hotovo, s hrdostí můžete sledovat výsledek spolupráce (online zde).

Z kritického hlediska je nutno podotknout, že jde o docela náročnou aktivitu. Proto si před jejím opakováním raději dáváme (dvou)roční pauzu.

Praktické poznatky propříště (a pro vás)?

Dát si pozor na technické provedení — zejména omezit složité střídání kulis a kostýmů na minimum, tedy trochu natáhnout jednotlivé scény (hlavně ty s dětskými herci, vždyť právě o nich vánoční hra je) a napsat jich méně.

Režiséra zvolit pouze jednoho hlavního, a to dostatečně moudrého a rázného, aby ze všech rad, kterých od spolurežisérů (přizvaných i samozvaných) dostává spoustu, dokázal vybrat ty skutečně dobré a následně je zavelet.

Jestli uvažujete o tom, že byste si s mládeží také rádi zkusili práci dramatiků, pak vězte, že jste to právě vy, kdo má vysoký potenciál ušít vánoční hru na míru hercům

i divákům. Bát se nemusíte, zvládli jsme to my, zvládnete to i vy. A překážky   na cestě ve výsledku jen umocní závěrečný pocit dobře odvedené práce.

Jen s tím Shakespearem bych se nakonec přeci jen raději neporovnávala.

Komentáře

One thought on “Druhým Shakespearem do roka a do dne

Co na to říkáte?

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.